Pruhovaný pavouk budí strach už i v Česku. Narazit na něj můžete kdekoliv

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je krásný pavouk původem ze středomoří. Na našem území se rozšířil až v posledních desetiletích, kdy sem byl zavlečen a zdomácněl zde. Kvůli svému zbarvení a podobnosti s bodavým hmyzem je v anglicky hovořících zemích nazýván wasp spider nebo tiger spider.

Jedná se o silně invazivní druh, který se díky své nenáročnosti na životní prostředí rozšířil prakticky po celé České republice. Může dorůstat až velikosti 2 centimetrů a stejně jako další pavouci je vybaven jedem, který využívá k lovení své potravy.

„Vosí pavouk“ - křižák pruhovaný

I přesto, že je většinou globální oteplování diskutováno především v negativním kontextu, najdou se i tací, kteří ho vyloženě vítají. Jedním z nich je právě křižák pruhovaný, který vlivem oteplování planety v posledních desetiletích zdomácněl i v České republice. Zařadil se tak mezi další druhy křižáků, kteří se u nás hojně vyskytují.

Štípnutí komára nebo kousnutí nakaženého klíště? Jak poznat, co může za pupínek

Zdraví

„Křižák pruhovaný je nápaditější a pestřejší než náš křižák obecný. Dříve působil, že do české krajiny vůbec nepatří a je zde pouze náhodným zavlečením dovezen s tropickým ovocem. Potkat ho dnes ale můžeme už skoro na každé louce a často vás překvapí i před domem na zahradě mezi osamělými bylinkami,“ tvrdí Petr Dolejš z Národního muzea v Praze ve studii s názvem Křižák pruhovaný – invazivní nebo expanzivní druh.

Samička má nápadné pruhované tělo, které svým zbarvením připomíná vosu či sršně. Dorůstá velikosti 1,5 až 2 centimetrů, a i její nohy jsou nepravidelně žlutočerně pruhované. Zespoda je celé tělo hnědé se žlutými skvrnami. Sameček je nenápadný a mnohem menší. Dorůstá velikosti pouhých 4 až 6 milimetrů.

Křižák pruhovaný:

Česká arachnologická společnost doplňuje, že se tento druh vyskytuje v České republice velice hojně, a to dosti rovnoměrně na území celého státu. Kromě luk a zahrad se s ním můžete setkat kolem cest, na okrajích zástavby, opuštěných plochách, lesích, rašeliništích či skalách. Výjimkou ale nejsou ani intenzivně obhospodařované louky, pole či staré lomy.

Kde se u nás křižák pruhovaný vzal

„Zlom v šíření křižáka pruhovaného u nás nastal po sametové revoluci v roce 1989. První jedinci, kteří se dostali do rukou odborníků, byli nalezeni prakticky současně mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ve středních Čechách,“ hovoří dále o počátcích výskytu křižáka pruhovaného Petr Dolejš.

play_fill

Anaplazmóza: Nemoc přenášená klíšťaty může psa zabít. Je nakažlivá i pro člověka

Zvířecí deník a chovatelství

Jedná se o typický invazivní druh, který je, co se týče lokality, naprosto nevybíravý, a najít ho lze proto téměř všude. Úspěšně tak konkuruje našim domácím pavoukům. Na podzim samice utká velký kokon, do kterého uloží stovky vajíček. Sameček po páření zahyne a s nástupem zimy i samička.

„Koncem jara se malí pavouci začnou pomocí pavučinového vlákna, které vypouští ze svých žláz, rozptylovat do okolí,“ hovoří o invazivním druhu Muzeum Jeseník.

Jaké nebezpečí křižák pruhovaný představuje

Křižák pruhovaný je vybaven jedem, který dokáže velmi účinně paralyzovat a usmrtit hmyz, který tvoří jeho hlavní kořist. Pro zdravého člověka však nepředstavuje výrazné nebezpečí, a to hned ze dvou důvodů.

„Stejně jako všichni ostatní pavouci je i křižák pruhovaný jedovatý. Má ovšem natolik drobná klepítka, že s nimi neprorazí lidskou kůži. Podobně jako většina našich velkých křižáků. Nemůže nám tedy vstříknout svůj toxin do těla. Navíc je jeho jed pro člověka opravdu slabý, tudíž by se nic nestalo, ani kdyby dokázal kůží proniknout,“ hovoří o jedovatosti pavouka Dominik Vondráček z katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na poradenském webu Přírodovědci.

Nejjedovatější pavouci v ČR

Proto i přesto, že vypadá křižák pruhovaný nebezpečně, mezi naše jedovaté pavouky se neřadí. Naším nejjedovatějším pavoukem, který dokáže kůži člověka prokousnout a způsobit mu tak intenzivní bolest, otok či zvýšené pocení je zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium).

Zápřednice jedovatá:

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) patří mezi naše nejjedovatější pavouky. Kůži člověka dokáže prokousnout.

„Zápřednice ale není agresivní, na člověka většinou nezaútočí. Brání se pouze v případě, že se cítí ohrožena. Dospělému člověku by její kousnutí ale nemělo ublížit. Většina příznaků navíc odezní do 24 hodin,“ tvrdí web věnující se přírodě Příroda do kapsy. Pozor by si měli dávat jen děti a lidé s oslabenou imunitou či alergiemi.

Účinný repelent z koření, které máte doma: klíšťata odpudí a vám bude vonět

Zdraví

Pak je ještě dobré zmínit vodoucha stříbřitého (Argyroneta aquatica), který jako jediný na světě žije trvale ve vodě. Jeho jed patří mezi nejsilnější pavoučí jedy u nás, ale i přesto nezpůsobí pravděpodobně horší příznaky než včelí bodnutí.

Největší pavouk přezdívaný „tarantule“

V našich luzích a hájích však můžete potkat ještě jednoho pavouka, který budí při setkání obrovský respekt. Jedná se o největšího pavouka v ČR i v celé Evropě. Když započítáme i délku nohou, dosahuje neuvěřitelných 7 centimetrů. Ne nadarmo je mu přezdíváno „tarantule“ a potkat ho můžete i ve volné přírodě. Jmenuje se stepník moravský (Eresus moravicus).

Se svým červeným zadečkem patří mezi naše nejpestřeji zbarvené pavouky. Žije v hlubokých norách a setkat se s ním je proto spíš vzácností. Jeho jed však obsahuje neurotoxiny podobné těm, které nalezneme u některých hadů.

10 zvířat, která byste v české přírodě nečekali. Přesto se tu objevují

Zvířecí deník a chovatelství

„Na území České republiky byl dlouho považován za vyhynulého. V posledních letech se však opět vrátil do našich krajů a nejčastěji se s ním můžeme setkat na jižní Moravě. Ve volné přírodě upřednostňuje vodní plochy s písčitými břehy, které jsou chudé na vegetaci. Do písčité země hrabe až půl metru hluboké díry, které však slouží pouze jako denní úkryt,“ tvrdí Miloš Krejsa, který se od roku 1996 pohybuje v oboru dezinfekce, deratizace a dezinsekce, na svém webu.

Důležité je však v závěru zmínit, že i přesto, že se u nás někteří potenciálně jedovatí pavouci skutečně vyskytují, podle České arachnologické společnosti u nás zatím na kousnutí našim domácím pavoukem ještě nikdo nikdy nezemřel.

Přečtěte si i další zajímavé články z hmyzí říše. Najdete je v nabídce níže.