Ztráty, které zemědělcům na Litoměřicku letos vzniknou vlivem sucha, dosáhnou nejspíš 200 milionů korun. Stát jim je kompenzuje jen z části, v celém Česku se totiž odhadují na 12 miliard korun.

Pojištění proti suchu neexistuje, ale už několik let se jedná o založení Fondu těžko pojistitelných rizik, mezi které sucho patří. Přispívat by do něho měli zemědělci, pojišťovny a stát. Zemědělce netrápí jen ztráty na plodinách, ale například také výkupní ceny masa. U jatečně upraveného vepřového masa v současné době dostávají 27 korun za kilogram, ale deklarována je cena o 10 korun vyšší. Trápí je dlouho neřešitelný problém nepoměru podpor napříč Evropskou unií.

„Krmení pro prasata budeme mít dost, a to jen proto, že jsme museli sklidit veškerou kukuřici, tedy i tu, která byla původně na zrno. Její výnos je proti loňsku zhruba poloviční. Litoměřicko spolu s částí Libereckého kraje patří podle map k nejvíc suchem ohroženým regionům, proto doufám, že naši zemědělci dostanou od státu přiměřené kompenzace. Dobří hospodáři si vytvářejí určité rezervy pro příští rok, který nemusí být přízniví. Dva nepříznivé roky za sebou však mohou být velkým problémem i pro ty nejlepší firmy,“ sdělil ředitel společnosti Astur Straškov - Vodochody a předseda Agrární komory Litoměřicka Miroslav Novák.

Hrášek, obilniny, pícniny

Vedení společnosti Agrokomplex Bohušovice nad Ohří odhaduje ztrátu na tržbách způsobenou suchem přes 15 milionů korun, z toho celou třetinu na dřeňovém hrášku pro zpracovatele, dva miliony na obilninách. „Ztráty jsou i na pícninách, ale protože jsme si v loňském roce vytvořili zásobu siláže, doplnili ji čerstvou senáží a díky závlaze sklidíme i vojtěšku, krmivo pro 1 200 kusů hovězího dobytka nám na rok vystačí. Stejně jako ostatní chovatelé máme problém kukuřicí na zrno, kterou potřebujeme k přípravě krmných směsí. Výpadek musíme řešit nákupem. Nyní se už připravujeme na sklizeň cukrovku, první dodávku musíme mít připravenou k 5. říjnu,“ uvedl ředitel společnosti Ivo Kadeřábek.

Vlivem sucha tratí zhruba 10 procent na výnosech obilovin společnost Agro Hoštka, tuto ztrátu mírně sníží lepší výnosy řepky olejky. Největší propad, asi 40 procent, bude mít firma u chmelu „Vypořádali jsme se s objemem pro krmné dávky pro 1 500 kusů skotu, zásoba by nám měla stačit do příští sklizně. Nesmí se však opakovat klima letošního roku,“ prozradil ředitel akciové společnosti Lubomír Hubal.

S problémem nízkého výnosu kukuřice se těžko vyrovnává ZD Klapý, které se zaměřuje na chov skotu a siláží „živí“ bioplynovou stanici. V obou případech upravuje krmné dávky a vstupy. „Zatím co dlouhodobý průměr výnosu kukuřice z hektaru činil 400 metrických centů, letos je poloviční. Ještě horší situaci očekáváme se sklizní cukrovky. Je malá, což bude komplikovat sklizeň a zvýší ztráty. Poslední kontrolní odběry z minulého týdne ukázaly, že její výnos bude asi 25 tun z hektaru, což je proti jiným létům třetina. Výši úrody déšť už nezachrání, naopak se obávám, že řepa, která má vysokou cukernatost kolem 21 procent, by vlivem vláhy začala cukr spotřebovávat na vývin nových listů,“ vysvětlil aktuální situaci ředitel ZD Klapý Otakar Šašek.

Pěstitelé cukrovky na Litoměřicku zahájí její sklizeň už koncem září, aby splnili požadavek cukrovaru na první říjnové dodávky.