„Jde o typický případ arogance veřejné moci, která si za veřejné peníze obstará odborný posudek, z něhož pak občanům účelové šíří jen vybrané části, ačkoliv ti mají právo znát, co odborníci o příčinách sesuvu na dálnici D8 zjistili, a případně vést veřejnou diskusi," myslí si předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

VARUJÍ OD ROKU 1995
Studii se pokoušeli získat i redaktoři Deníku, výsledek byl stejně neúspěšný. „Analýza je prozatím tajným dokumentem, protože by se mohla stát důkazním materiálem ve sporu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a firmy Kámen Zbraslav, která by měla být hlavním viníkem sesuvu půdy v roce 2013. Do skončení soudního sporu je tedy obsah analýzy veřejnosti nepřístupný," vysvětlil ředitel odboru komunikace Ministerstva dopravy Jakub Stadler.

Nezávislí geologové na vysoká rizika oživení sesuvu poprvé veřejně upozorňovali již v roce 1995 při schvalování územního plánu Litoměřicka a pak s ekologickými organizacemi v čele s Dětmi Země v roce 1996 při nezákonně vedeném procesu EIA o hodnocení vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí pak v listopadu 1996 podle Dětí Země vybralo nejhorší možnou trasu v koridoru „C" přes sesuvné území délky asi 2 km, ačkoliv v koridoru „B" existovala trasa s dlouhým tunelem. Ministr dopravy Dan Ťok ale o nevhodnosti zvolené trasy přesvědčený není.

„Ministerstvo dopravy i Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR se shodují, že dálnice může tímto územím vést. Diskusi o jiné trase už nemůžeme vést, stát sem investoval desítky miliard. Podstatné pro občany je, aby dálnice D8 byla dostavěná, bezpečná a v prosinci otevřená," objasnil Ťok.

Vyjádření geologů ke stavbě dálnice ale příliš nehovořila ve prospěch ministra Ťoka. „Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné," uvedl oblastní geolog Českého geologického ústavu Vladimír Cajz.

„Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní a technicky a finančně náročné. Budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze," vysvětlil Zdeněk Hroch z Českého geologického ústavu.

Na slova odborníků nyní došlo. Problémy se vyskytly v místě přechodu násypu dálnice na Prackovickou estakádu, kde je riziko lokální deformace. Podle průzkumu dochází k pohybům v podloží náspu dálnice a jeho bezprostředním okolí. Navíc se zdá, že k dalším komplikacím dochází u mostu, který je postaven u Prackovic. Jeho podpěry totiž každým dnem klesají. K deformacím dochází i u náspu. Poklesy podpěr jsou tak velké, že je nelze přičítat běžnému usazování materiálu. Údaje o přesných denních deformacích jsou ale přísně tajné.

„Se zhotovitelem pracujeme na technickém řešení, abychom estakádu zajistili. Na zbylých částech stavby probíhá výstavba dle harmonogramu bez zásadních problémů," popsal generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Termín otevření nového úseku dálnice v prosinci letošního roku je zatím skloňován jako velmi reálný. Zda se to nakonec podaří, ukáže až čas.