Žně jsou v plném proudu. Zemědělci očekávají standardní sklizeň, vrásky na čele jim ale dělají ceny energií. Kombajny, nakladače i traktory, které teď na místních polích sklízejí zpravidla ječmen nebo řepku, jezdí oproti loňsku na dvakrát dražší naftu. Zemědělci se teď modlí, aby zásadněji nepršelo. Pokud by byl totiž vlhčí průběh žní, připlatí si i za posklizňové ošetření zrna. Víc než dvojnásobně stouply i náklady na dosušování obilí.

Zemědělci v regionu si zhruba za posledních 15 let zvykli na suché žně, sušárny ani velká sila nikdo nepotřeboval. Ale už loni i předloni nebylo sucho dokonce ani ve srážkovém stínu Litoměřicka tak extrémní a část úrody se musela sušit. Cena sušení tuny obilí o jedno procento vlhkosti přitom letos kvůli dramatické situaci na trhu s energiemi stoupla z loňských 50 korun až na 110 korun. Velké silo mají například v Bohušovicích nad Ohří. To patří jako divize pod velkou společnost Agro ZZN. „Když se spotřebovává při výrobní činnosti elektřina a plyn a sazby jsou mnohem vyšší, než bývaly, je to logické,“ komentovala zvýšení nákladů na dosušování obilí Ivana Barcalová, obchodní ředitelka firmy pro rostlinné komodity.

Fafák, stav z jara roku 2022
Zdi Fafáku hodně pamatují. Ruina domu, kde žili esesáci, se nejspíš dočká opravy

Zemědělci přitom nemají jak vyšší náklady promítnout do ceny produktů. „Většina podniků nemá prostory na dlouhodobé skladování obilí,“ připomněl Otakar Šašek, předseda představenstva okresní agrární komory a šéf zemědělského družstva v Klapém. Zemědělci tak prodávají obilí přímo ze sklizně, kdy si ceny diktovat nemůžou. A řídí se nabídkou obchodníků. Velkou část úrody navíc prodávají na základě už dopředu nasmlouvaných kontraktů, které nereflektují aktuální situaci na trhu. „Prodáváme za ceny, které nabízejí kupující, cenu si nadiktovat nemůžeme,“ potvrdil Šašek s tím, že se tak zvýšené ceny energií negativně promítnou do hospodaření zemědělců v regionu. Ceny výkupu obilovin mají být přitom podle pozorovatelů nižší než v předchozím roce. Obilí je totiž v Evropě dost ještě z loňska.

Zatímco většina sušáren jede na plyn, napřed jsou třeba právě v Klapém, kde vytápějí odpadním teplem z bioplynky. „Teplo máme zadarmo,“ je rád Šašek s tím, že ale ještě sušárnu ani pouštět nemuseli. Pokud totiž vlhkost sklizeného obilí není o moc vyšší, než by měla být pro dlouhodobé skladování, používají v Klapém podobně jako jinde aktivní větrání. Ale ventilátory jsou na elektřinu, která je také dražší.

Škodu kvůli dešti už mají spočítanou v Radovesicích

Nejspíš už příští týden zemědělci v regionu začnou se sklizní pšenice. Té je v regionu nejvíc, zhruba třikrát víc než ozimného ječmene. Ten má většina jeho místních pěstitelů už sklizena. Na 928 hektarech ho v regionu pěstuje deset firem. Jeho výnos je letos necelých šest tun z hektaru, což je zhruba o tunu méně než loni. „Žně jsme zahájili před třemi týdny, ozimý ječmen máme pod střechou. Nyní sklízíme hrách a poprvé jsme vyjeli do řepky, kterou máme oseto 480 hektarů,“ uvedl ředitel společnosti Astur ve Straškově Ondřej Dvořák.

Mezi největší pěstitele ozimého ječmene na Litoměřicku se řadí společnost Zepos Radovesice, která ho pěstuje na 248 hektarech. „Hospodaříme na osmi katastrech s rozdílnou bonitou půdy, a tak výnos v průměru činí zhruba sedm tun. Teď končíme s jeho sklizní a začínáme s řepkou, kterou pěstujeme na 480 hektarech,“ prozradil ředitel firmy Jiří Mašek. Radovesičtí odhadují letošní výnosy obilovin na pětiletý průměr, a to i v důsledku poškození porostů kroupami. „Kroupy nám pomlátily nejen 47 hektarů obilovin a řepky, ale také osm hektarů chmele,“ dodal Mašek.