„Je to méně než loni, letos pěstitelé měli v průměru výnos o 0,6 tuny z hektaru nižší. U první sklizované plodiny se na výnosech podepsalo jarní sucho a před nástupem do žní sklidili úrodu na polích od Řípu po Hazmburk přemnožení hraboši,“ vysvětlil předseda AK Litoměřice Miroslav Novák.

Po ječmenu začala na Litoměřicku už i sklizeň pšenice ozimé, která dozrává na největší výměře 5819 hektarů. U ní by měl být naopak výnos větší, ten se zatím pohybuje kolem 5,5 tuny z hektaru. Slibný je i výnos z prvních sklizených necelých 600 hektarů řepky. „Tam, kde příliš neřádil hraboš, jsou výnosy přes 3,5 tuny z hektaru,“ doplnil Novák.