„Zmije sama neútočí. Raději se schová, je to velmi plaché zvíře. Zaútočí jen ve stresu, když se brání. Většinou, když na ni lidé šlápnou nebo se ji snaží vzít do ruky,“ připomněl zoolog chomutovské zoo Miroslav Brtnický.

Lidé zmiji ve volné přírodě občasně pozorovali celé léto, výjimkou nejsou ani setkání v nynějších teplých zářijových dnech. „Několikrát jsme zmiji viděli při našich toulkách Krušnými horami. Na skalkách třeba. Vždycky jsme si ji z bezpečné vzdálenosti prohlédli a šli dál,“ zmínili Hana a Milan Hrubých.

Zmiji poznáte podle klikaté tmavé čáry na hřbetě. Naopak nejedovatá užovka obojková má za hlavou typické půlměsíce. Oblíbenými místy zmijí jsou lesostepní oblasti, horské stráně, skalnaté lokality či louky. „Zmije nejčastěji najdete na rozhraní teplých a stinných míst. Například na rozpadlých zídkách, na kamenných pasážích, na stráních,“ pokračoval zoolog Brtnický.

Prezentace robotické chirurgie v ústecké Masarykově nemocnici. Na robotu už tamní lékaři udělali na čtyři tisíce operací. Vyzkoušet si, jaké to je operovat s pomocí robota, přišli také zdravotníci.
Čtyři tisíce operací. Robotické zákroky v Ústí zachraňují životy už 13 let

Zmijí jed je vysoce účinný na malé savce, například na psy. Protože má had jedu relativně málo, nemělo by uštknutí za normálních okolností ohrozit na životě člověka. Riziko je u alergických lidí, dětí, starších či nemocných. I zdravým dospělým ale může být po uštknutí velmi špatně. Mohou se objevit i komplikace, jako je výrazný otok a dechové potíže a také infekce v ráně. „Člověk má po uštknutí často pocit na zvracení, potí se, má zvýšenou teplotu, žízeň, bolesti břicha a průjem, u oslabených jedinců a zejména alergiků může dojít až k anafylaktickému šoku,“ uvedla lékařka Miriam Gredová.

Tělo zdravého člověka se dokáže s lehkými příznaky vypořádat během několika dní. Pokud ale dojde ke komplikacím a reakce je rozsáhlejší, je potřeba jednat ihned a volat záchranáře.

Hlavně nevysávat jed!

Ke kurióznímu případu došlo například nedávno na Šumavě. Ženu tam had uštkl před polednem, pomoc si ale zavolala až po dvou hodinách. „Na místě jsme byli velice rychle a zjistili, že paní skutečně uštkl had do prstu. Ranku jsme ochladili, paní byla během ošetření velice neklidná a spíše se věnovala svému pejskovi,“ popsal situaci Jan Ritter, zasahující člen Horské služby Šumava.

Brzy se ale ženě přitížilo, měla velký otok jazyka a další otoky v obličeji. „Podle informací záchranné služby si totiž žena celou dobu před naším příjezdem vysávala jed z ranky a vše polykala. Podle lékařů proto utrpěla vážnou alergickou reakci, která jí výrazně ohrozila,“ doplnil Jan Ritter.

Spisovatel Štěpán Javůrek a jeho kniha Chaloupky
Inspirují ho Sudety. Historické Chaloupky spisovatele Štěpána Javůrka frčí

Horská služba proto varuje turisty, aby i na začátku podzimu dávali pozor na setkání s jedovatým hadem. „Pokud už k uštknutí dojde, nesnažte se v žádném případě jed z rány vymačkat nebo vysát. Snažte se ránu zchladit, být v klidu,“ nabádal Michal Janďura z horské služby.

Zmije je relativně malý had, samice v dospělosti dorůstají délky 60–75 cm, samci okolo 50 cm. Největší zmije mohou měřit přes 80 cm, zcela výjimečně okolo 100 cm. Přes zimu hibernuje, během jara se ráda sluní a v tomto období dochází k páření. Nejaktivnější je při teplotách mezi 19 a 25 stupni. Jde o poměrně rychlého a hbitého hada. Je plachý a před člověkem, pokud je to možné, mizí. Uštkne v případě nebezpečí.