Z náletů a ze změti odpadků tu a tam vykukují nahnuté náhrobky s nečitelnými hebrejskými znaky. Tak to před lety vypadalo na roudnickém židovském hřbitově. Když ho Federace židovských obcí v roce 2001 přebírala, převážná část z celkem 1 400 náhrobků byla vyvrácena, zporážena a v nejrůznějším rozsahu poškozena.

Situace se od té doby radikálně změnila. Podřipské muzeum v Roudnici ve spolupráci se společností Matana během posledních let opravilo hlavní bránu z ulice Třebízského a vyměnilo nevyhovující systém oplocení a branky z ulice Farského.

„Stávající oplocení zamezuje vstupu toxikomanů a vandalů ničících hřbitov a osob znečišťujících hřbitov odpadky,“ upozorňuje kurátorka muzea Ilona Trefná.

Údržbu zeleně a odklízení vyhozeného odpadu má nyní na starosti soukromá osoba zprostředkovaná Matanou. Společnost do dnešního dne zrestaurovala asi dvě třetiny náhrobků, obnovit plánuje všechny.

Ještě v roce 2001 pozemek pokrývaly odpadky a křoviny. Navíc nebyl úplný. Budovu s obřadní síní a část hřbitovního pozemku bez náhrobků, avšak s ostatky pohřbených osob koupili v 80. letech minulého století soukromé osoby. Ty dnes místo využívají jako zeleninovou zahrádku.

„Majitelé o možnosti vrácení pozemku s dochovanými podzemními částmi hrobů odmítají byť jen uvažovat,“ mrzí Mojmíra Malého z představenstva Matany.

Podle něj se navíc zničila jižní část historicky cenné ohradní zdi starého hřbitova při výstavbě řadových garáží, kvůli které byla jeho část také zanesena sutí a odpady, a při stavebních úpravách před soukromými objekty Michala Horáčka. Ten ji nahradil novodobým oplocením a nepůvodní brankou se schodištěm.

Jeden z devíti kandidátů na českého prezidenta zmiňuje spíš pozitivní věci, kterými hřbitovu prospěl. „Divokou skládku, v níž se nejpozději od 70. let měnil, jsem v roce 1994 nechal vyčistit. Poté jsem přispěl i menším finančním darem,“ tvrdí Horáček.

Potomky místních Židů až ze Spojených států nebo z Velké Británie provází na starém židovském hřbitově v Roudnici Ilona Trefná. Kurátorka Podřipského muzea nabízí dva okruhy komentovaných prohlídek.

„Malý okruh zahrnuje pouze hřbitov, velký i budovu muzea, kde je zabavený majetek rodiny Epsteinů, a bývalé ghetto,“ popisuje kurátorka. Kromě přímých potomků se někdy ze zájmu přijedou podívat skupiny turistů nebo individuální návštěvníci.

Většina židovských hřbitovů v Čechách byla nejvíce poškozena v letech 193989. O obnovu hřbitovů se s použitím zdrojů Nadačního fondu obětem holocaustu stará společnost Matana. V okrese Litoměřice je židovských hřbitovů osm, z toho dva v Roudnici.