Přes den se činí venku na poli, po večerech doma pod lampou studuje podmínky nových evropských zemědělských dotací na další „pětiletku“. To je v kostce aktuální denní rutina Antonína Štěpanovského, který pěstuje cukrovku, pšenici, hrách, vojtěšku, ječmen a další plodiny na padesáti hektarech v katastru Martiněvsi na hranici Ústeckého a Středočeského kraje. Štěpanovský patří k mikropodnikům, které aktuální pravidla zvýhodňují.

Osmadvacetiletý muž, který se dlouhodobě jako člen KDU-ČSL věnuje i politice, patří k příznivcům nového, „zelenějšího“ přístupu k podpoře zemědělství z veřejných prostředků. „Dotace je platba za službu veřejnosti. Že ta krajina bude pestřejší. Je morálně správně, že jsou malí zemědělci v současné době zvýhodněni na redistributivních platbách,“ myslí si Štěpanovský. Tomu nevadí ani to, že bude muset mít tři procenta plochy v úhoru. I proto, že i na tuto plochu bude mít dotaci.

Vizualizace, jak by mělo Servisní centrum Roudnice n. L. vypadat.
Palivo do lodi, posádka do města. U Roudnice vzniká první servisní centrum

Pozitivní hodnocení Štěpanovského je spíš výjimkou. Na svých prvních 150 hektarů nově dostane víc i podnik Sempra, který se na 350 hektarech v okolí Litoměřic a Trnovan věnuje rostlinné výrobě a šlechtitelství. „Mělo by to být pro nás kapánek lepší. Ale souvisí s tím spoustu jiných starostí a nařízení, která jsou zcestná,“ nebere si servítky Radoslav Potůček ze Sempry. A zmiňuje například nutnost mít zatravněné pásy podél vodních toků. Nebo také povinnost rozdělování polí na menší části.

První letošní zemědělské práce má za sebou i Antonín Štěpanovský, hospodařící v Martiněvsi na Litoměřicku.První letošní zemědělské práce má za sebou i Antonín Štěpanovský, hospodařící v Martiněvsi na Litoměřicku.Zdroj: se svolením Antonína ŠtěpanovskéhoNa 450 hektarech v okolí Dušníků a Budyně nad Ohří už začali s jarním přihnojováním i výsevem jarního ječmene lidé z hospodářství KLUK. To se věnuje pěstování obilovin, luštěnin, olejnin a cukrovky. Tomuto střednímu podniku se dotace s novými podmínkami mírně krátí. Více vadí hospodářům jiné věci v nové dotační politice. Nelíbí se jim na rozdíl od Štěpanovského povinnost mít pole v úhoru. Radši by tam měli vojtěšku, jako to dělali dřív.

Dosud chodila záloha na dotaci na podzim, teď se má všechno vyplácet až po Novém roce. „To je pro nás také komplikace,“ říká Aleš Hautke z KLUKu s tím, že musí platit nájmy za pole. Vadí mu i překotné změny plánů v dotační politice v posledních měsících. Ještě minulý rok se mluvilo o tom, že bude vypsaná dotace na precizní zemědělství. A kdo bude variabilně hnojit, dostane peníze navíc. V KLUKu si proto pořídili nové rozmetadlo. Ale zkraje roku návrh padl.

Kácení topolů kanadských u Radovesic
Topoly podél Ohře šly k zemi. Musely, byly totiž nepůvodní a prohnilé

Ještě náročnější administrativu a „musy“ vyplývající z Green Dealu v souvislosti se změnami politiky zemědělcům v regionu nepřeje Jaroslav Šebek, hospodář z rodinného statku v Kyškovicích, který předsedá Asociaci soukromého zemědělství. „Letošní rok bude opravdu komplikovaný,“ tuší Šebek. Ten novinky interpretuje jako zvýhodnění menších podniků, přidané hodnoty, diverzifikaci a cílení na subjekty, spojené s obhospodařovanou lokalitou.

Tedy na trvale hospodařící farmy, které si hospodaření předávají z generace na generaci. A ne na velké firmy, které se orientují hlavně podle ekonomických ukazatelů. Podpora menších zemědělských subjektů je podle Šebka základní ve všech zemích Evropské unie. „Pro malé soukromé zemědělce je to teď z hlediska distribuce financí stoprocentně lepší. Ale není to dostatečné, je to jen začátek,“ myslí si Šebek s tím, že je třeba zavést například zastropování dotací.