Zemědělství se v posledních dvaceti letech výrazně zmodernizovalo, přesto v tomto oboru zůstávají postupy, které se neobejdou bez ruční práce. Týká se to především pěstování chmele a zeleniny. Některé zemědělské firmy jsou v sezoně silně závislé na pomoci pracovníků ze zahraničí. A to je letos kvůli uzavřeným hranicím problém.

Práce se ani v době vyhlášeného stavu nouze nemohou zastavit v živočišné výrobě a i na polích pokračují podle plánů. „Sejeme hrášek na 100 hektarech, hořčici a svazenku na semínko pro množení. V květnu začneme sít dýně. Hrášek a dýně jsou naše hlavní plodiny,“ popsal farmář z Oken Otakar Trojáček.

Pracovní síla z ciziny je pro něj nepostradatelná. „Zahraniční dělníky z Ukrajiny, Rumunska a Bulharska máme nasmlouvané už delší dobu, každý rok jich potřebujeme zhruba dvě stovky. Před lety jsem pro ně odkoupil a vybavil ubytovnu v Polepech. První brigádníci by měli přijet v druhé polovině května, pro sklizeň dýní v červenci. Makáme, nic nevzdáváme a žijeme v pokoře, věřím, že se vše obrátí v dobro. Přeji to všem lidem,“ dodal farmář.

Chmelaři v Liběšicích jsou na pomoci zahraničních brigádníků závislí. Osvědčila se jim dlouholetá pomoc slovenských studentů a v posledních letech i pracovníků z Bulharska. „Bez jejich pomoci při drátkování a zejména zavádění chmele se neobejdeme. Letos počítáme se zahájením prací už k 20. dubnu. Situaci se zahraničními dělníky se nám v současné době snaží pomoci řešit Svaz pěstitelů chmele,“ vysvětlil vedoucí střediska výroby chmele ZD Liběšice Ondřej Opočenský.

Kvůli utlumování provozu továren se stovky zahraničních dělníků ocitají bez práce. Někteří vycestují domů, někteří ale v ČR zůstávají. Mají šanci se uplatnit právě u chmelařů. „Některé firmy jsme už v této věci oslovili, budeme jedině rádi za každého brigádníka. Na přelomu března a dubna bude třeba ve chmelnicích zapichovat drátky, v květnu nás čeká zavádění chmelových rostlin na ně,“ oznámil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Liběšičtí patří k největším pěstitelům chmele v Úštěcké oblasti, na více než 70 hektarech pěstují Žatecký poloraný červeňák a okrajově českou odrůdu Kazbek. V současné době družstevníci dokončují opravy konstrukcí chmelnic, ženy v nich čistí drátky.

Špenát nemá kdo zpracovat

Letošní mírná zima zkrátila termíny pro jarní setí plodin, v některých částech regionu až o dva týdny. „V jiných letech jsme začínali sázet košťáloviny od poloviny dubna, letos počítám s posunem na jeho začátek. První přijde na řadu zelí, které sklízíme z 200 hektarů postupně. Sít začneme dřív i hrášek,“ přiblížil ředitel společnosti Agrokomplex Bohušovice nad Ohří Ivo Kadeřábek.

„Co nás však nejvíc trápí, je situace se sklizní špenátu. Ten během příznivého počasí vyrostl přímo do krásy, takový nepamatuji. Horší je, že mrazírny, které ho odebírají, výrazně omezily provoz a hrozí, že naše práce přijde vniveč,“ doplnil.

Část bohušovického špenátu zpracovává sušením Severofrukt Travčice, ale to je jen zlomek produkce. Špenát nelze ani zpracovat krmením. Přitom ho firma má na poli za 10 milionů. Také firma Agrokomplex využívala každý rok v době sklizně zeleniny zahraniční dělníky. „Pravidelně to bylo 25 lidí, zkoušeli jsme Bulhary, ale ti se neosvědčili, proto jsme je nahradili k naší spokojenosti Ukrajinci,“ uvedl Kadeřábek.

Napilno mají také zemědělci ve Straškově - Vodochodech. „V uplynulém týdnu jsme zahájili setí jarního ječmene a cukrovky. Bohužel, plochu s cukrovkou jsme z důvodů dalšího snížení výkupních cen cukrovarem zredukovali o 80 hektarů, letos ji budeme sklízet z pouhých 200 hektarů. Práce v naší firmě běží i ve stavu nouze plynule, na poli a v živočišné výrobě pracují téměř všichni zaměstnanci,“ řekl ředitel společnosti Astur Straškov Miroslav Novák.

Zemědělci naplno pracují také v okolí Házmburku a Košťálova. Na pole v uplynulých dnech tam vyseli cukrovku nebo mák. „Poblíž Sedlce jsme vyseli asi 30 hektarů máku a do země ještě přijde na šedesáti hektarech cukrovka. Na jařiny máme zatím ještě čas,“ shrnul předseda Zemědělského družstva Klapý Otakar Šašek.

Koronavirus v Česku