„Ze zákona jsme povinni nabídnout areál zámku v Doksanech nejprve ostatním organizačním složkám státu. Pokud o něj neprojeví zájem, budeme hledat nového majitele, který by pro zámek našel smysluplné využití a vdechl mu nový život, i mimo stát,“ uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Starostu Doksan Jaroslava Josku stav léta chátrající památky mrzí. Případné převzetí areálu obcí je však podle něj nereálné. Obec se zhruba čtyřmi sty obyvateli a s ročním rozpočtem okolo 10 milionů korun by nebyla schopná ufinancovat ani základní provoz a nutné opravy.

Rekonstrukce včetně restaurátorských prací přijde podle odhadu na více než 400 milionů korun. „Obávám se, že se žádný nový majitel, který by chtěl zámek opravit, nenajde a areál tak bude dál upadat,“ usoudil doksanský starosta s tím, že o záchranu evidované kulturní památky by se měl postarat právě stát.

Převod rozsáhlého komplexu se nedotkl části, která patří ženskému premonstrátskému klášteru. Ten už v roce 1997 od státu odkoupil severní část bývalého konventu a zrekonstruoval ji. V současné době tam žijí řádové sestry, které mimo jiné šijí liturgické oděvy a pěstují léčivé bylinky, z nichž vyrábí čajové směsi a likér. Radek Ležatka řekl, že ÚZSVM v současné době s řádem premonstrátů jedná o případných úpravách, neboť objekty jsou na sebe částečně navázané.

O celou památku ale premonstráti zájem nemají. Jednání o úpravě hranic pozemků mezi těmito vlastníky v Doksanech se týká částí, kdy hranice pozemků podle katastru nemovitostí neodpovídá faktickému stavu.

„Globálně půjde o změny v řádu desítek metrů čtverečních, rozhodně ne o celou státní část doksanského klášterního areálu,“ uvedl už před časem vedoucí právního oddělení Královské kanonie premonstrátů na Strahově Václav Valeš.

Národní památkový ústav, který interiéry zámku roky využíval jako archiv, převedl památku na ÚZSVM, protože pro ni po přestěhování sbírek na jiná místa neměl další využití.

Areál zámku zahrnuje celkem 24 pozemků o celkové výměře 123 212 metrů čtverečních, 14 staveb evidovaných v katastru nemovitostí, dvě budovy neevidované v katastru nemovitostí, 37 drobných staveb jako například nárožní domy, sýpku, stodolu, sousoší panny Marie, torzo hospodářské budovy, schodiště se sochařskou výzdobou, bazény, sloup se sochou Panny Marie, studnu nebo sochu Ecce Homo na soklu. Většina staveb v areálu však není v dobrém stavu.