Štoly se proto časem začaly postupně zanášet sedimentem a místy se propadaly. Na funkčnosti jim nepřidaly ani nevhodné novodobé zásahy, které je na mnoha místech zavalily. To se v současné době ale pomalu mění. Začala totiž jejich obnova. 

Kastelánka zámku Michaela Prokopová přiblížila, že část štol se už podařilo postupně vyčistit. „Zatím se ze štol vytěžilo několik desítek tun sedimentu, který tvořila zemina, prach, písek či drobné kamínky. Konstrukce štol jsou zděné a na mnoha místech popraskané a probořené. Systém proto nefunguje. Přitom byl velmi důmyslný a v minulosti odváděl nejen dešťovou vodu, ale i vlhkost ze sklepů zámku, se kterými byl propojený. Voda se dostávala co nejdále od zámku a následně odtékala do řeky. Dešťové svody samozřejmě máme, ale nefunkčnost vadí právě zámeckým sklepům, protože jsme blízko u řeky,“ uvedla kastelánka s tím, že cílem je štoly vrátit do původního stavu. 

Komplex čítá až stovky metrů podzemních chodeb, přičemž se zatím podařilo obnovit zhruba 70 až 100 metrů. Jedná se o velmi náročnou práci, kdy odborníci ze společnosti Řehák Speleo, která se zabývá sanací historických vodních systémů, pracují ve stísněném podzemí kousek po kousku. 

Libochovice. Ilustrační foto.
V Libochovicích uvažují o zpoplatnění parkování. Část místních je proti

„Veškeré nánosy se vynáší ručně v kbelících. Sedimenty se ještě pečlivě třídí, obsahují totiž kameny nebo cihly, což je stavební materiál, který se při obnově znova použije. Zbytek se následně ještě prosívá, pro případ, že by obsahoval nějaké cenné archeologické předměty. Zbylá zemina bude poté odvezena na skládku,“ popsala Michaela Prokopová s tím, že celý systém štol je velmi rozsáhlý a jeho celková obnova potrvá ještě několik let. 

Kastelánka odhaduje, že by práce mohly trvat přibližně čtyři další roky, pokud vše půjde bez problémů a bude dostatek financí. Časem by se do části vyčištěných chodeb mohli podívat i návštěvníci z řad veřejnosti. Prohlídky by se konaly při speciálních příležitostech, například při Dnech evropského dědictví. Dříve než v příštím roce se tak ale nestane. 

Největší „bolístkou“ státního zámku v Libochovicích je však dlouhodobě špatný stav střechy. Její oprava se plánovala řadu let. 

Ačkoli práce v loňském roce začaly, jsou nyní pozastavené. Důvodem je odstoupení od smlouvy s dodavatelskou firmou. Během letošního roku má být vyhlášeno výběrové řízení na novou firmu, která rekonstrukci střechy zajistí. „Dokončení oprav střechy je pro nás zásadní. Do zámku zatéká a museli jsme kvůli tomu uzavřít i jeden okruh. Dost nás to paralyzuje, protože jakmile to nebude hotové, nemůžeme se posunout dál,“ posteskla si Prokopová. 

Na zámku v Libochovicích probíhala sanace podzemního systému štol.
FOTO: Zámek v Libochovicích nespí. Sanovali tam podzemní štoly

Interiéry libochovického zámku se návštěvníkům letos poprvé otevřou v sobotu 26. března. Kromě expozice v pamětní síni věnované Janu Evangelistu Purkyně, který se v zámku narodil, je ve východním křídle zámku připravený loni předělaný okruh komnatami posledních majitelů, kterými byl hraběcí rod Herbersteinů. 

V rámci celorepublikového projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů se letošní téma bude týkat šlechtické zábavy. „Protože i lov a cestování byly zábavou, rozhodli jsme se letos ukázat návštěvníkům předměty z našich depozitářů, které při svých cestách v Africe a v Egyptě shromáždil poslední majitel zámku Johann Josef Herberstein. K vidění budou různé zajímavé suvenýry. Expozici doplní panelová výstava s podrobnými informacemi o jeho četných výpravách,“ prozradila Prokopová. 

Novinky čekají také v zámeckém parku. Ten se po zimní pauze otevře už 1. března. Novinkou v zadní části, kde se nachází přírodní krajinářský park, bude nově tvořený průhled, kdy návštěvníci od zámku dohlédnou až na konec parku. Od podzimu tu k posezení přibyla nová lavička vyrobená z jednoho kusu dřeva, která znázorňuje živel vody. Doplnila tak lavičku představující vodu a čtyři kláty, které tu při každoročních návštěvách tvoří řezbáři.