Zajímavý zvrat nabralo dění s barokním zámkem v Liběšicích na Litoměřicku. Bývalý ústav pro postižené se ústeckému hejtmanství dlouhou dobu nedařilo vydražit. Velké nemovitosti s rozlehlým areálem hrozil osud řady jiných památek v regionu, které nezadržitelně pustnou. Do dvanácté dražby v pořadí se ale konečně přihlásil člověk, který měl plán a kapitál.

Jde o Tomáše Cikána, šéfa pražské cestovky Eso Travel, která vozí Čechy hlavně do jihovýchodní Asie. Je zároveň viceprezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Co přesně se zámkem v Liběšicích zamýšlí, zatím tají. Z jeho náznaků ale vyplývá, že možná přesný opak toho, co dělá teď: mohl by do něj vozit zahraniční turisty.

Tomáš Cikán při loňské dražbě nabídl kraji nejvyšší cenu, 27,07 milionu korun. Bylo to dokonce o 7,1 milionu víc než nejnižší podání. Podnikatele se Deníku podařilo zkontaktovat až letos. „Vzhledem k tomu, že to je investice relativně velikánská, nebudu zatím říkat nikomu nic,“ řekl nejdříve reportérovi. Po naléhání, že lidi odsud oprávněně zajímá, co s exponovanou nemovitostí i památkou bude, šéf cestovky přece jen něco naznačil. „S investory z dalekého zahraničí chystáme něco v rámci cestovního ruchu,“ nastínil.

A dál byl ještě konkrétnější. Letos má k zámku vznikat blíže neurčená projektová dokumentace. Nějaké stavební práce v Liběšicích mají začít příští rok. Dělníci mají dát dohromady hlavně park kolem zámku a v objektu fasády či okna. „Přestavbu bych viděl tak na dva roky. Takže když všechno půjde tak, jak by mělo, v roce 2026 by se mohlo otvírat,“ podotkl šéf pražské cestovky.

Ale co přesně že by se mělo otvírat? „Nějaký rezort, ubytovací zařízení, nebo hotel?“ ptal se Deník. „Mlčím,“ usmál se Cikán.

Majitel musí probírat všechny úpravy s památkáři. Nečeká ale zásadní střety. Podle svých slov chce zachovat co největší autenticitu exteriéru. A s úpravami interiéru by neměl mít problémy vzhledem k tomu, že objekt léta sloužil jako ústav. K setkání ale zatím nedošlo. „Národní památkový ústav sám požádal o svolání seznamovací schůzky, která byla naplánována na 5. leden. Těsně před jejím konáním však vlastník svou účast na jednání zrušil,“ uvedla Věra Brožová z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Zatímco s památkáři si teprve podá ruku, s vedením obce už se Tomáš Cikán seznámil. „Byli jsme tam krátce po koupi, představil se nám,“ potvrdila starostka Dagmar Tafatová. „Potom jsme s ním už nejednali. Ale na kraji nám říkali, že dva roky to nechá ležet, jen zabezpečí havarijní stavy. A až potom něco začne,“ dodala hlava Liběšic. Ani ona nemá podrobnější zprávy, co přesně má se zámkem být. „On mi řekl, že podniká v cestovním ruchu a že by to chtěl zachovat i tady, ale konkrétně vůbec nic,“ popsala Tafatová.

Sídlo šlechticů, jezuitů i seniorů
V Liběšicích na Litoměřicku stál renesanční zámek od poloviny 16. století. Býval sídlem šlechtických majitelů panství a od roku 1623 jezuitskou rezidencí. Ta časem přestala řádu vyhovovat a v první polovině 18. století ji nahradila barokní stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jedním z jejích posledních majitelů byl rakousko-uherský průmyslník Josef Schroll, který ji v druhé polovině 19. století nechal upravit na zámek. Jeho potomkům patřil až do roku 1945, kdy byl znárodněn a později upraven na domov důchodců. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Zdroj: Wikipedia.org