Avšak v případě Encovan nejde o klasický prodej. Jednatelka společnosti Byblos, jež objekt vlastní, vysvětlila, že objekt se společnost pokoušela prodat sedm let. Vážný zájemce se však nenašel. „Zámek je sice stále prostřednictvím jedné realitní kanceláře nabízený k prodeji, ale ta má svá pravidla. Spíše než ho prodat nyní zkoušíme najít strategického partnera, který nám pomůže s opravami,“ upřesnila Zdena Buláková.

Se zámkem má velké plány. Cílem je ho přeměnit na moderní umělecko-kulturní centrum. První vlaštovky „už přiletěly“ například v podobě konání nevšední divadelní hry Bermudský trojúhelník spolku Kult. Jeho členové loni na začátku července několik dní po sobě starou karosou brázdili České středohoří a jedno ze zastavení se odehrávalo právě ve sklepení a nasvíceném nádvoří encovanského zámku.

„Akce byla určena pro širokou veřejnost. A byla naprosto úžasná. Rádi bychom letos v létě něco podobného znovu uskutečnili,“ poznamenala Buláková s tím, že by se mohlo jednat nejen o divadlo, ale také o operní koncerty. Ve hře je rovněž konání svatebních obřadů.

Prostor se rozhodla věnovat i mladým výtvarníkům. Vizí je vybudování muzea současné murální malby, tedy velkoplošné malby na stěny. První z několika místností budoucího muzea mural artu se v uplynulých týdnech ujal přední streetartový umělec s přezdívkou ChemiS.

Známá je například jeho malba z roku 2018 znázorňující plačícího prezidenta Masaryka v obrysu České republiky umístěná v Olomouci. V Encovanech vytvořil ChemiS v jedné z místností iluzi hrajících si myší v nadživotní velikosti, které dveřmi pozoruje kočka. „Koncept je takový, že každého pokoje se ujme jiný umělec. Pokračovat chceme na jaře. Musíme však sehnat peníze. Pokoušíme se o to prostřednictvím různých grantů ministerstva kultury nebo Ústeckého kraje,“ doplnila Buláková.

První z několika místností budoucího muzea mural Artu v encovanském zámku se v uplynulých týdnech ujal přední streetartový umělec s přezdívkou ChemiS. Vytvořil tam iluzi hrajících si myší, které dveřmi pozoruje kočka. Foto: archiv Chateau EncovanyPrvní z několika místností budoucího muzea mural Artu v encovanském zámku se v uplynulých týdnech ujal přední streetartový umělec s přezdívkou ChemiS. Vytvořil tam iluzi hrajících si myší, které dveřmi pozoruje kočka. Zdroj: archiv Chateau Encovany

Na stole je také spolupráce s vysokými nebo středními školami či místními spolky. Jednatelka si však uvědomuje, že oživení a oprava zanedbaného zámku bude běh na dlouhou trať. Jeho záchrana jde kvůli omezenému rozpočtu velmi postupně.

Kulturní památkou se čtyřkřídlý encovanský zámek z konce 16. století stal v roce 1958. Do roku 1990 ho využívalo Zemědělské muzeum v Praze jako depozitář. V polovině 90. let ho koupila společnost Byblos, která následně zajistila opravu střechy.

O Zahořany projevila zájem firma z Anglie

Velké plány měli v minulosti také majitelé zámku v Zahořanech. Měl být přestavěný na rehabilitační kliniku, sportovní areál, wellness centrum a špičkový hotel. Plány ale zhatila insolvence jednoho ze dvou spoluvlastníků. Raně barokní památku nyní za 11 milionů nabízí jedna pražská realitní společnost.
Druhý spolumajitel zahořanského zámku Václav Stareček v části objektu, který si zrekonstruoval, už několik let žije. Deníku řekl, že na nabídku zareagoval zájemce z Anglie. Jedná se o společnost, která se zabývá budováním pečovatelských domů.

„Do konce března má složit peníze. Pokud tak neučiní, což je pravděpodobné, protože už jednou splátku odložil, jsem rozhodnutý si zámek nechat,“ uvedl Stareček.

Vysvětlil také, proč se dlouhá léta na zámku téměř nic neopravovalo. Důvodem byla právě insolvence druhého vlastníka - společnosti Inženýrské stavby. Insolvenční správce do objektu investovat nechtěl. Naopak peníze, které by investoval pan Stareček, by z poloviny připadly správci. „Po letech nyní soud rozhodl, že insolvenční správce mi má prodat i druhou část. Díky tomu, že zámek už nebude v insolvenci, bude možné žádat o dotace na jeho opravy, což předtím nebylo možné,“ doplnil Stareček.

Sám už například před lety zajistil opravy některých interiérů. K bydlení si zrekonstruoval pět místností, ale jak sám říká, žije v zámku z nouze. Bylo totiž nutné, aby objekt někdo hlídal před nezvanými návštěvníky, kteří tam v minulosti devastovali a rozkrádali vybavení. „Objekt jako zámek je obecně těžko prodejný. Před lety jsem jeden zámek získal v restituci a trvalo 15 let, než se mi ho podařilo prodat,“ doplnil Václav Stareček.

Starosta Křešic, pod něž Zahořany spadají, připomněl, že zámek kdysi patřil právě obci, která ho v 90. letech prodala. „Nyní ale neuvažujeme o tom, že bychom ho koupili zpět. Pro obec by to bylo příliš nákladné,“ uvedl starosta Michal Mančal.

Zahořanský zámek byl postavený na místě starší tvrze. Jeho současná podoba však vzešla z barokní přestavby v polovině 17. století a pozdějších úprav. Jako kulturní památka je chráněn od roku 1964. V 50. letech 20. století byla jeho část využívána jako kulturní dům, později tam byla také hospoda.

K mání jsou i další zámky

Dalšího zámku na Litoměřicku se chce jako jeho vlastník už dlouhodobě zbavit Ústecký kraj. Jedná se o renesanční zámek v Liběšicích. Do konce roku 2015 tu fungoval ústav pro mentálně postižené, od té doby je prázdný a hejtmanství se ho už několikrát pokusilo prodat ve veřejné dražbě.

Ta poslední se konala letos 26. ledna, opět bezúspěšně. Památku i s areálem a dalšími budovami, mezi které patří také secesní skleník, ocenil znalec na zhruba 19,5 milionu. Kraj ji v lednové dražbě zájemcům nabízel za 35 milionů.

O milion méně stojí Zámek Mšené-lázně. Ten je další památkou, kterou realitní společnosti v současné době na Litoměřicku veřejně nabízejí. Na rozdíl od výše zmíněných je však nově opravený a zrekonstruované a vybavené vnitřní prostory disponují i podlahovým vytápěním.