Původních 110 tisíc tun upravených kalů je od prosince na litvínovské skládce Celio. Dovoz na sever Čech, který platil státní podnik Diamo, povolil loni v září krajský úřad Ústeckého kraje, ještě před tím 24. srpna jej posvětili radní včetně hejtmanky Jany Vaňhové (ČSSD).  

Nebezpečný odpad bude na skládce uložen do konce roku 2017, cementárna Lafarge jej chce přidávat do palivového mixu se zahájením výroby nyní v březnu.

Firma Geosan Group ale čerstvě oznámila, že v lagunách je dalších 100 tisíc tun kalů, na něž nemá odbyt a požádala o jejich dočasné skladování v areálu bývalé ostravské chemičky. „Moravskoslezský kraj se záměrem firmy uložit Geobal 4 v areálu chemičky, a to v množství 100 tis. tun po dobu max. 18 měsíců,  nesouhlasí. Požadujeme plynulý, transparentní a s právními předpisy konformní odbyt tohoto paliva,“ sdělila Deníku mluvčí Moravskoslezkého kraje Šárka Vlčková. „Kraj nebude vyvíjet žádný nátlak na ministerstvo ani Diamo, aby se palivo vozilo do Ústeckého kraje, odbyt je věcí řešitele zakázky, tedy Geosanu Group.“

Geosan tak má nyní dilema. Celio by totiž muselo získat další povolení pro uložení Geobalu 4 na skládce a cementárna palivo přijmout ke spalování. Lafarge podle slov generálního ředitele Ivana Mareše ostravské kaly nechce. „Cementárna další Geobal 4 nebo jiné materiály vyrobené z ropných zbytků z Ostravských lagun nepřijme, tedy ani nebude spalovat,“ uvedl.

Generální ředitel Diama, které platí Geosanu za likvidaci ostravských kalů, Jiří Jež přiznal, že nyní se neví, kde se další kaly budou spalovat. „Čížkovice mají smlouvu jen na to, co je nyní uskladněno u Litvínova. Ale teď, po tom mediálním tlaku, je otázka, zda vezmou i to množství navíc. Jestli ne, bude sanace mnohonásobně dražší.“

Jiří Jež dále naznačil, že další variantou jsou spalovny. Ty ale potřebují technicky dovybavit.

Další problém při likvidaci této staré ekologicky zátěže hrozí Geosanu z Polska. Polská inspekce životního prostředí v Katovicích považuje Geobal za nebezpečný odpad a trvá na jeho vrácení zpátky na území České republiky. Spor, zda jde o nebezpečný odpad, nebo výrobek, jak tvrdí české MŽP, má rozsoudit Evropská komise.

Kraj neplní sliby

14.10.2011: měřit se bude 1x měsíčně
15.2.2012: měřit se bude 4x v roce

Je to další důkaz, že Ústecký kraj jedná jinak, než oznamuje prohlášeními určenými pro veřejnost.

Vloni, 14. října 2011, krajský úřad vydal stanovisko (stále je na www.kr-ustecky.cz), ve kterém deklaruje: Mimo rámec integrovaného povolení bude cca 1x za měsíc krajský úřad provádět vlastní kontrolní odběry a analýzy prostřednictvím akreditované laboratoře.

O čtyři měsíce později kraj vydal prohlášení, že pokračuje s kontrolami kalů uskladněných na skládce Celio: Ve zkouškách skladovaných kalů bude úřad pokračovat v četnosti 4x za rok.

Po dotazech Deníku ale krajská mluvčí Magdalena Hanáčková uvedla, že zkoušky se neprovádějí, neboť teprve probíhá veřejná zakázka na laboratoř – osloveny byly tři firmy: Vodní zdroje GLS Praha, Bioanalytika CZ, Empla.

Navíc krajský úřad zkoušky Geobalu 4 podle sdělení Zuzany Kárové, která má na kraji na starost odpadové hospodářství, zahrnul do klasického monitoringu odpadů, výrobků z odpadů, podzemních a povrchových vod v Ústeckém kraji. 

„O žádném jiném výběrovém řízení, které by bylo zaměřené vyloženě na Geobal, nebo skládku Celio nevím. Nicméně uvedené výběrové řízení bylo ukončeno  29. února, a proto nevidím důvod k zveřejňování zadávací dokumentace,“ dodala Kárová.

Hanáčková na další doplňující dotaz Deníku, jak to kraj v říjnu s měřením doopravdy myslel, již neodpověděla.