Aktuální krásné počasí vyhnalo desítky zahrádkářů k práci na zahrádkách, které už mají pestrobarevný háv. V plném květu jsou tulipány, modřence, čemeřice, narcisy. V Litoměřické kolonii krásně rozkvetly mandloně nízké. Začínají růst jahody a ve sklenících se už probudily k životu rajčata a papriky.

„Už není na co čekat,“ komentoval asi padesátiletý zahrádkář Jan v zahrádkářské kolonii na okraji papírny ve Štětí poznámku o tom, že mu vypukla sezona. O kus dál se z pozemku další zahrádky ozývalo hlasité štěbetání perliček, kvokání slepic a hudrování krocanů. Zatímco pan Jan měl zahrádku pro potěchu a "trochu té zeleniny", soused rozhodně mířil směrem k samozásobitelství.

Detail hlavy husice nilské
Hejno invazních afrických hus se objevilo v Lovosicích, v Čechách se jim líbí

„Teď se sázejí ředvičky, salát, připravují záhony, případně přesazujeme trvalky. Ve velkém kvetou stromy, jenže kvůli mrazům možná část květů zmrzla, což se odrazí na menší úrodě. Teď už by mrznout nemělo, takže se v koloniích pouští voda a nemusíme ji brát ze sudů,“ dodala podrobnosti Marie Koutková, která zdědila zahrádku v kolonii po mamince.

Zároveň rostle obliba "domácí" zeleniny či vajíček. „Příprava záhonů a sázení, to nás na zahrádce teď zaměstnává nejvíc," potvrdil propuknutí jarních prací vášnivý zahrádkář Jan Šotola.

Zahrádkářské kolonie jsou zelenou oázou ve městech. Půda zachytává déšť, který jinak ve městech odvádí kanalizace, stromy vytvářejí stín a dodávají do atmosféry kyslík a občas v nich můžete vidět zajímavé druhy ptáků, jako je žluna, pěnkava či stehlík. Zahrádky a zahrádkářské osady a kolonie se tak stávají i zajímavým místem z hlediska biodiverzity městské krajiny. Přesto z krajiny pomalu mizí.

Ilustrační foto.
Dřevo zdarma. Litoměřická radnice lidem opět nabízí stromy z Mostné hory

Stanislav Kozlík, předseda představenstva Českého zahrádkářského svazu, vnímá tlak na zánik zahrádkářských osad ze strany měst či developerů. „Někdy osada zanikne, přestože tam město nechce okamžitě stavět. Existují osady zrušené desítky let a na jejich místě pořád nic není. My si myslíme, že je to ze spekulativních důvodů, že ty pozemky jsou připravené na změnu územního plánu. Čeká se, kdy tu zelenou plochu bude možné zastavět. Tím se okamžitě změní hodnota té půdy,“ řekl Kozlík v rozhovoru pro Ekolist.

„Zálibu v kultu nedotčené divoké přírody si mohla dovolit pouze nepatrná část obyvatelstva, jako byli příslušníci církve, světští feudálové a o něco později i měšťané,“ napsala ve své diplomové práci Petra Klouparová. Známé jsou zahrádky ve dvorech klášterů či velké zámecké zahrady. Fenomén českého zahradničení se dostalo i do filmů, ať už ve formě kultovní hlášky o švestičkách z vlastní zahrádky v Marečku, podejte mi pero nebo „zahrádkáři Kersku“ ze Slavností sněženek Bohumila Hrabala.