„Tento víkend patřil v porovnání s předchozími lety mezi ty chladnější. Ráno jsme naměřili dokonce -10,9 stupně Celsia," sdělila pozorovatelka doksanské observatoře Martina Stalmacherová. 

Pro křesťany však Velikonoce znamenají nejdůležitější týden v roce, a to kvůli oslavám zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

„Velikonoce jsou pro křesťany bezesporu vrcholem roku, největší slavností. V životě každého křesťana zaujímají to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne, začínajícího Květnou nedělí a končícího nedělí Zmrtvýchvstání Páně, si připomínáme řadu klíčových událostí," vysvětlila tisková mluvčí litoměřické diecéze Jana Michálková.

Oslavy prvního dne Svatého týdne zahájil v Litoměřicích biskup Jan Baxant. Na nádvoří biskupské rezidence požehnal ratolesti, a poté se v průvodu několika desítek věřících odebral do katedrály sv. Štěpána.

„Vždy, když se Kristus dostává do blízkosti člověka, začíná, pokračuje, nebo vrcholí veliké drama, drama vztahů. I do naší blízkosti se dostává Kristus. Naléhá na nás jeho poselství, jeho svědectví, slovo, oběť i jeho smrt," uvedl v kázání biskup litoměřické diecéze Jan Baxant.

Každý den Svatého týdne má podle křesťanské víry svůj hluboký význam a smysl. 
V pondělí, úterý a středu například tradice vrcholí postní usebrání ve střídmosti, modlitbě a dobrých skutcích. Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře Ježíše s apoštoly.

Velký pátek je dnem přísného půstu, připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Bílá sobota je 
Ježíšovo přebývání v hrobě. 
O neděli se připomíná nejdůležitější událost křesťanské víry, tedy zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Co se slaví:

Květná neděle – příjezd do Jeruzaléma, světí se ratolesti
Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa – uvědomění hříchů
Zelený čtvrtek – poslední večeře, utichají zvony
Velký pátek – ukřižování
Bílá sobota – zvony se rozeznívají
Boží hod velikonoční – zmrtvýchvstání Krista, oslavy