Tím jim zachraňují životy, protože v řadě případů ropuchám obecným, skokanům hnědým či čolkům kříží cestu silnice a končí pod koly aut. Loni se například na Maxičkách v Labských pískovcích či v Třebušíně a Habřině v Českém středohoří podařilo převést do tamních rybníků na 16 tisíc žab.

Tisíce žab se na severu Čech podaří zachránit i letos. „Je to více než měsíc usilovné ruční práce za každého počasí, počínaje položení zábran podél komunikací v březnu po skončení transferu na konci dubna. Obojživelníci migrují celý den, ale hlavně v noci a za vlhkého počasí, zachytí se u natažené fólie a skončí v pastích se sběrnými nádobami,“ popisuje Roman Vlček, který se záchraně obojživelníků věnuje již šestnáct let.

„Odtud je každý den, v době vrcholu migrace i několikrát denně, vybereme a po zaevidování přeneseme přes silnice až k vodě,“ dodává.

Prackovická estakáda vzbuzuje obavy řidičů.
ŘSD pracuje na stabilizaci D8 u Prackovic, piloty jsou hotové

Vlček nechyběl s kolegy ani při loňské mimořádné akci, kdy přemisťovali obojživelníky z vodního systému pevnosti Terezín před jeho rekonstrukcí. V těchto dnech migrace ze zimovišť pomalu končí. Ve středu v noci Roman Vlček přenesl k vodě v Třebušíně na 300 ropuch, ale v Habřině našel pouhých několik jedinců.

„Celkem při první migraci ochráníme každoročně přes 20 tisíc obojživelníků. Příroda je na běžnou úmrtnost obojživelníků připravena, na ztráty dospělců na silnici ale ne. Některé žáby jsou vázány na vodu celoročně, ale většina se po rozmnožení spolu s narozenými žabičkami vrací opět na souš. Na jejich ochranu při zpětné migraci jsme už krátcí,“ vysvětluje zoolog.

Řidiči jsou na transfer obojživelníků upozorňováni cedulemi. V Českém středohoří je to na silnicích u Třebušína, v Habřině u Úštěku, Milešově, Levíně, Verneřicích, v Lesné a Martiněvsi u Děčína a v Povrlech.

Ilustrační foto
Sedmnáct obcí z Litoměřicka dosáhlo na dotaci z MMR, je to nejvíc v kraji