Mimořádný režim skončil i pro hygieniky, policisty a záchranáře, kteří měli v uplynulém období vedle zdravotníků nejvíc práce. Jejich krajští šéfové v pondělí 22. června bilancovali minulé dění před politiky, někteří zároveň upozornili, že zůstávají připraveni i na případnou další vlnu epidemie.

Pracovníci Krajské hygienické stanice (KHS) nechali od začátku testování až do 22. června vyšetřit na možnou nákazu koronavirem celkem 11 161 lidí. Pozitivních jich bylo k tomuto datu 556, zdaleka nejvíc v litoměřickém okrese. Z uvedených případů se podle hygieniků už 514 lidí uzdravilo. Teď je výskyt nových případů v regionu prakticky nulový.

„Jednou za tři dny nám přibyde jedna nemocná osoba, většinou je to kontakt nemocného,“ přiblížila krajská hygienička Lenka Šimůnková krajským zastupitelům na jejich pondělním jednání. Na webu KHS si lidé budou moct i o prázdninách pohlídat, kolik lidí v kraji a jeho okresech dostihla nákaza koronavirem. A v provozu zůstane také jedna infolinka pro ty, kdo se chtějí hygieniků na něco v souvislosti s Covid-19 zeptat.

Vedle hygieniků si od náporu nezvyklé práce oddychli také policisté. Jak vyčíslil jejich krajský šéf Jaromír Kníže, během uplynulého mimořádného období, kdy byl zásadně omezen průjezd hranicemi, zkontrolovali policisté jen na našich hranicích s Německem 525 864 vozidel a zjistili kolem dvou tisíc správních deliktů. Na hranicích působilo kolem 300 policistů, pomáhali jim i hasiči a vojáci. Díky nouzovému stavu se také přišlo na jednu z děr v systému.

„Šlo o zjištění, že máme v rámci státní hranice s krajem osm přechodů, které nikdy nebyly v rozhodnutí krizového štábu ani ministerstva vnitra definovány,“ vylíčil Kníže s tím, že je vnitro dosud pojímalo jako turistické stezky nebo hraniční propojení. „Takže když bylo rozhodnuto, že uzavření hranic končí a že se otevírají, tak paradoxně těch osm přechodů tam nebylo uvedeno,“ dodal ředitel. Teď už je to napraveno.

Že pandemie není úplně za námi, připomněl na pondělním zastupitelstvu ředitel Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Ilja Deyl. „My jsme teď ve fázi, že se připravujeme na další eventuální vlny. Musíme být připraveni,“ uvedl ředitel. Upozornil také na to, jak důležitá byla v průběhu mimořádných opatření spolupráce mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. „Učili jsme se něco, co pro nás bylo od začátku velká neznámá. A učíme se dodneška,“ popsal Deyl boj záchranářů s koronavirem.

Ačkoli i během nouzového stavu musely sanitky i vrtulník vyrážet ke zraněným nebo kolabujícím, šéf záchranářů připustil, že jim to lidé do jisté míry ulehčili. „Asi byli nějak umírněnější. Měli jsme pokles výjezdů, hlavně v březnu a první polovině dubna. Ale byl zase enormní nárůst dotazů na operační středisko,“ uzavřel bilanci Deyl.