Opraveny byly poškozené konstrukce krovu, severní a západní fasáda lodě a vitrážová okna. S náklady dosahujícími skoro 32 milionů korun je rekonstrukce kostela jednoznačně největší akcí záchrany, kterou Spolek pro obnovu památek Úštěcka dosud realizoval.

Kostel Nanabevzetí Panny Marie je spolu se sousedním areálem zámku významnou pozdně barokní památkou severních Čech. Byl postaven na místě staršího raně barokního kostela. Stavba kostela probíhala mezi lety 1748 a 1752, v roce 1762 byl kostel vysvěcen. Na stavbu oltářů byly použité mramory dovezené z Itálie a Rakouska. Na výzdobě se mimo jiné podílel pražský sochař I. F. Platzer nebo liberecký malíř F. Leibner. Všechny oltáře měly bohatou architektonickou a sochařskou výzdobu. Zařízení kostela bylo ještě v 70. letech minulého století nesmírně bohaté. Od 80. let byl kostel postupně vystěhováván a opakovaně vykraden.

Záchrana kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech úspěšně pokračuje

„Kostel jsem od církve v roce 2011 převzal v havarijním stavu. Statika objektu byla narušena, vnitřní omítky a fasády byly v havarijním stavu. Interiér byl zdevastován a z někdejší krásy zůstala namístě jen smutná torza oltářní architektury, zbytek kazatelny a lavice," uvedl majitel kostela Vladimír Přibyl, který je vlastníkem i sousedního areálu zámku v Konojedech.

„Při hledání zkušeného partnera na projekt záchrany kostela jsem měl jednoduchou volbu, protože Spolek pro obnovu památek Úštěcka už své schopnosti dokázal při záchraně areálu Kalvárie na Ostrém a kostel v Konojedech má ve své správě. Společně jsme realizovali projektovou přípravu a v červnu 2014 spolek podal žádost o dotaci z Norských fondů, která byla úspěšná, a na záchranu kostela se nám podařilo získat 29 milionů korun."

V červnu 2015 byla podepsána smlouva o dílo na realizaci stavebně restaurátorských prací s vysoutěženou firmou. K dnešnímu dni jsou práce zhruba v polovině, opraveny již byly fasády věže, oratoře a severní a západní fasáda lodě kostela. V průběhu stavebních prací se ukázalo, že statika objektu je v mnohem horším stavu, a tak se muselo přistoupit k rozsáhlejšímu zajištění západního štítu a kleneb kostela. V současnosti pokračují práce na obnovení elektroinstalace, zahájeny byly práce na restaurování oltářů a dřevěných prvků interiéru a mobiliáře.

„Součástí projektu je kromě stavebních a restaurátorských zásahů také prezentace památky coby součásti českého kulturního a historického dědictví. Počítáme s tím, že kostel bude po ukončení rekonstrukce využíván ke kulturně společenským účelům. Již teď spolu s partnery připravujeme řadu akcí pro veřejnost," sdělila projektová manažerka Kamila Hlaváčková.

Projekt je financován z EHP a Norských fondů 2009 2014 a spolufinancován vlastníkem objektu. Na projektu participuje norský partner, knižní nakladatelství ARFO, jehož pracovníci provádějí časosběrnou fotodokumentaci průběhu prací. Výstupem jejich činnosti bude dvojjazyčná fotografická publikace.

Na české straně jsou partnery projektu Univerzita J. E. Purkyně, Filozofická fakulta, obor dokumentace památek a Nadační fond obětem holocaustu. UJEP participuje na procesu stavební obnovy a restaurování kostela ve fázi dokumentace stávajícího stavu zejména prostřednictvím moderních technologií, dokumentací a digitalizací. Aktivity projektu pak univerzita zařadila do své vzdělávací činnosti formou studentských praxí, exkurzí a dílčích kvalifikačních prací. Nadační fond obětem holocaustu se zapojí do zajišťování kulturně společenského využití objektu kostela po jeho celkové rekonstrukci, ve fázi udržitelnosti projektu.

Zpracoval Spolek pro obnovu památek Úštěcka