Jednou z nich byl Jaroslav Šilhavý. Narodil se 21. listopadu 1889 v Praze na Smíchově v rodině truhlářského pomocníka. O jeho mládí a studiu se dosud nepodařilo najít žádné zprávy, víme jen, že v únoru 1919 byl ve středočeských Slušticích oddán s Emilií Bočkovou.
close
info
Zdroj: archiv
zoom_in
V polovině téhož roku přišel jako adjunkt do „Společného cukrovaru podřipského v Roudnici n.L.“ Zde se mu o tři měsíce později narodil syn Chrudoš a v roce 1921 syn Lubomír. V novém působišti se ihned zapojuje do sokolské organizace, nejprve jako řadový člen Sokola v Roudnici n.L. a po zhruba třech letech jako člen a později dlouholetý starosta sokolské jednoty v Dobříni.
Od roku 1929 řídil jako vzdělavatel Sokolské župy Podřipské 75 vzdělavatelů jednot a roku 1938 se stal I. místostarostou župy. Jak záhy zjistíme, jeho aktivní činnost v Sokole se mu stala osudnou. Mimo to byl členem Českého athletic klubu a Svazu přátel Lužického Srbska. V cukrovaru pracoval nejprve jako první technický asistent a postupně stoupal.
Když byl roku 1931 jmenován technickým správcem zdůvodnila to správní rada roudnického cukrovaru mimo jiné: „Již od samého začátku své kariéry v roudnickém cukrovaru se Šilhavý osvědčil jako výborný technický úředník, ovládající teoreticky i prakticky bezvadně veškerý provoz tovární i práce laboratorní. Pracoval vždy co nejsvědomitěji ku prospěchu závodu, užívaje k tomu svých velmi dobrých a rozsáhlých vědomostí a velkého rozhledu.“
close
info
Zdroj: archiv
zoom_in
Dne 13. prosince 1935 jej správní výbor zvolil do funkce ředitele, kteroužto funkci vykonával až do tragického dne 8. října 1941. Tehdy byl společně s dalšími významnými sokolskými činovníky zatčen a nejprve internován v terezínské Malé pevnosti. Odtud byl ze 14. na 15. ledna 1942 transportován do Osvětimi, kde vydechl naposledy 1. března 1943.
Po osvobození se vedení cukrovaru rozhodlo uctít památku svého ředitele pamětní deskou. Tu v roce 1947 na objednávku cukrovaru vyrobila firma Anýž Praha za tehdejších 10 200,- Kčs. Její odhalení proběhlo dne 5. července 1947 na budově cukrovarské vily. Deska byla věnována nejen bývalému řediteli, ale i dělníku Miroslavu Novotnému, jenž byl umučen v Terezíně dne 6. 4. 1945.
Prosím pamětníky, pokud mají bližší informace o této desce a zmíněným osobám o zprávu na tel. 607 869 500 či na e-mail: fjkv@seznam.cz. Děkuji.
Filip J.K.V. Uzel
