Povídání můžeme začít u nejvyšší hory Českého středohoří, Milešovky, jež byla původně skryta pod zemským povrchem. „To, co dnes známe jako horu Milešovku, je původně podpovrchový magmatický bochník utuhlý v hlubinách Země,“ upozorňuje Jiří Svoboda. Královnu Českého středohoří do její nynější impozantní podoby vymodelovala eroze.

Pokud ale chcete vidět kus geologické historie, stačí jen procházka na Vaňovský vodopád nedaleko Ústí nad Labem. „Cestou jsou krásně vidět světlé druhohorní pískovce, které prorazila láva a shora je zalila, čímž došlo k jejich zakonzervování. A pak je eroze znovu odkryla, takže jsou dobře vidět dvě geologická údobí pěkně nad sebou. Spodní pískovcová část patří druhohorním mořím, horní tmavě zbarvená vrstva třetihorním sopkám,“ říká Svoboda, mimo jiné autor série publikací o Českém středohoří

Královna Alžběta II. distingovaně dávala najevo nesouhlas s politikou prezidenta Trumpa. Spekulovalo se, že k těmto signálům používala své brože.
Alžběta II. se uměla vyjadřovat pomocí drahých kamenů. I těch z Litoměřicka

České středohoří ale nejsou jen vulkanity, tedy nejčastěji čediče, což jsou třeba kopce Radobýl nebo Říp, či znělce, jimiž je tvořená například Mariánská skála v Ústí nad Labem…
Před sopečným třetihorním údobím byla oblast zalita druhohorním mořem, ale zajímavý je také výskyt hornin až prvohorního stáří. Magma, které stoupalo přívodními kanály směrem vzhůru a vytvářelo dnešní vulkanickou krajinu, s sebou strhávalo starší horniny uložené v hlubinách Země a vynášelo je k povrchu. Takže v sopečných horninách zůstaly uvězněny útržky hornin různého stáří,“ vysvětluje Jiří Svoboda.

České granáty.České granátyZdroj: se souhlasem Jiřího SvobodyTyto uzavřeniny odborníci označují jako xenolity a mohou se v nich ukrývat velmi zajímavé minerály, které se dostaly na povrch právě díky sopkám. Jaké?
Mezi těmito minerály jsou například proslulé české granáty, které vznikaly v hloubkách 40 až 70 kilometrů pod povrchem. Dnes jsou součástí rozpadajících se vulkanických útvarů, takže se dají najít na povrchu, kam je nejprve vyneslo magma a pak do krajiny rozsypala eroze. České granáty, které se nacházejí například u Třebenic, jsou díky tomu, že vznikaly ve velkých hloubkách za vysokých tlaků a teplot, extrémně odolné, a to jak tepelně, tak mechanicky a chemicky. Vyskytují se jako součást svahových štěrků vrchu Linhorka u Třebívlic nebo Syslíku u Třtěna. Asi nejznámější je Granátový vrch u Měrunic. Nejlépe se granátky hledají po dešti, kdy jsou kamínky omyté a v ornici nebo na polních cestách jsou lépe vidět.

Těžba českého granátu v Podsedicích
Těžba českého granátu na Litoměřicku je v ohrožení. Už se nevyplácí

Jiný známý minerál, zelený olivín, je například součástí horniny těžené v kamenolomu u Prackovic nad Labem. Zeleně zbarveným uzavřeninám ve zdejším čediči se říká olivínové koule. Olivíny se objevují také při těžbě štěrků, z nichž se získávají české granáty – například v těžebně u Podsedic. Vyskytují se tam společně s desítkami dalších minerálů včetně safírů, spinelů a zirkonů. Velice vzácně se v Českém středohoří dají objevit kameny, které mají achátovou kresbu.

Amoit z Úpohlav.Amoit z ÚpohlavZdroj: se souhlasem Jiřího SvobodyA dají se na ve Středohoří najít kromě zajímavých minerálů i zkameněliny? 
Rozhodně ano. Zatímco na severu, směrem na Děčín, se během geologického období mořské křídové záplavy ukládaly pískovce, tady na jihu, v okolí Litoměřic, Lovosic nebo Čížkovic, se ukládaly většinou jemnozrnné vápencové usazeniny. A v nich se dá najít celá řada zajímavých fosilií, především mořských živočichů. Dokonce podkladová hornina proslulé a chráněné orchidejové lokality Bílé stráně u Litoměřic má název podle mořských mlžů inoceramů – zvonivá opuka inoceramová. Vyhledávanou zkamenělinou jsou také amoniti. To byli draví mořští tvorové volně se vznášející ve vodním sloupci. Nedaleko Úpohlav je kamenolom, kde byli nalezeni velcí amoniti, kteří měli až půl druhého metru v průměru. Jejich schránka vypadá jako ulita obrovského hlemýždě, samotný tvor vypadal jako chobotnice.

Jedna z velkých vážek z podřádu různokřídlic (Anisoptera)
OBRAZEM: Létající drahokomy z říše hmyzu. Litoměřicko je na vážky bohaté

Znalci však vědí, že zaslíbenou zemí sběratelů minerálů je celá naše země. O oblasti dnešního Českého ráje kdysi pravil Bohuslav Balbín, že když tam pasáček hodí kámen po krávě, tak má kámen větší cenu než kráva.
Je pravda, že na Turnovsku opravdu stačí procházet zoraná pole a sběratel své nálezy sotva unese. Zatímco v Českém středohoří je nutné hledat mnohem pečlivěji, nicméně zmíněnou Balbínovu repliku bych klidně vztáhl i na České středohoří. V Českém ráji je hodně achátů, jaspisů a jiných křemitých hmot, zatímco v Českém středohoří patří mezi mineralogické skvosty kromě českých granátů také pyroxeny a hlavně minerály ze skupiny zeolitů.

Světově proslulou lokalitou je ústecká Mariánská skála, jejíž znělec obsahuje zeolitový minerál natrolit, který má krásnou růžovou barvu. Takže se dá říci, že kdo se vypraví na zajímavé kameny do Českého středohoří, má velkou šanci je najít na mnoha místech. Například lounská část Středohoří je proslulá výskytem obecných opálů a hlavně barevných porcelanitů, fakticky jaspisů, které jsou opravdu hojné, protože se používaly na zpevňování cest. A pokud se zpracují rovinným brusem, vypadají opravdu skvostně.