Pěstitelé se snaží rozlohu chmelnic udržet, i když téměř každým rokem nějaká „zmizí“ bez náhradní výsadby.
Klesl také vývoz českého chmele. Producenti ho vloni vyvezli do zahraničí 4026 tun, což je meziročně o sedm procent méně. Potvrdil to Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele ČR. Je to nejméně za posledních deset let, během nichž se objem vyvezeného chmele snížil zhruba o čtvrtinu. Po odečtení dováženého chmele zaznamenal export pozitivní saldo 616 milionů korun.
Ještě na začátku tisíciletí vyváželi chmelaři okolo 5300 tun chmele a dostávali za něj až miliardu korun, vývoz ale poslední léta spíš klesá a v porovnání s prvními roky dekády je nižší o čtvrtinu. Kolik letos obchodníci utržili, to Kovařík nespecifikoval, bylo to prý ale „o několik desítek milionů méně než vloni“.
Tehdy se mluvilo o 900 milionech.
V domácích pivovarech skončí asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa.
„Škoda jen, že i přes stoupající produkci piva na těchto trzích zde dosahuje průměrná dávka chmelení jen maximálně do dvou gramů na hektolitr piva,“ uvedl Kovařík. U piv plzeňského typu se ve světě chmelí dvojnásobně, české pivovary dávají dávku hořkých látek až čtyřnásobnou.
Málo se naopak chmelí levná piva supermarketových značek.
„V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň,“ řekl šéf chmelařského družstva ze Žatce Zdeněk Rosa.
Mezi odběrateli českého chmele je dlouhodobě nejsilnější Japonsko, tamní pivovary ale loni odebraly jen asi dvě třetiny obvyklého množství.
Dovoz do Česka je mnohem slabší, v řádu stovek tun.
Zajímavostí je, že většina chmele vypěstovaného v Polepech a okolí končí v českém pivovaru. Odběratelem je totiž Pivovar Svijany sídlící na Liberecku, jehož pivo bylo mnohokrát oceněno.
