Návštěvníkům Lidického náměstí ukazuje na velkoformátových panelech klíčový význam životodárné tekutiny od náboženských přes ekonomické, fyzikálně-technické až po krajinné, ekologické a historické či politické souvislosti. Diváci se mohou začíst do textů od řady světově uznávaných vědců a prohlédnout si fotografie pocházející od Austrálie přes Evropu a Afriku až po Grónsko a Ameriku, a to včetně zajímavých záběrů z Ústí nad Labem. V noci nasvícená expozice zde bude k vidění až do 16. května 2021.

Voda a civilizace nabízí na sedmadvaceti panelech různé pohledy na životodárnou tekutinu. Kurátor a spoluautor výstavy Miroslav Bárta upozorňuje, že voda není tématem politiků, organizací ani zájmových skupin, ale je součástí života nás všech: „Výstava Voda a civilizace nemůže změnit svět. Může ale každého z nás inspirovat k tomu, aby o vodě skutečně přemýšlel a v rámci svých možností pro ni něco dělal. Můžeme přitom udělat mnohé – změnit naše chování, budovat, ne ničit. Je to na každém z nás. Na základě současných trendů a dostupných vědeckých dat je totiž prakticky jisté, že v důsledku zvyšování hladin moří a oceánů budou podstatné části států a někdy i celé státy zanikat. A to již v reálném čase do roku 2050, pokud zůstanou zachovány dosavadní trendy. Scénáře píšeme společně,“ říká Miroslav Bárta, prorektor Univerzity Karlovy v Praze, archeolog a egyptolog.

Sucho přetrvává

„I když byl loňský rok deštivější a letošní zima zatím přinesla slušnou sněhovou nadílku, a já jsem za to opravdu vděčný, i tak téměř čtvrtina území ČR z pohledu zásob podzemní vody stále hlásí sucho. Bohužel neexistuje žádný zázračný recept, který by problém sucha vyřešil jednou provždy. V jádru všech řešení ale stoprocentně stojí zdravá krajina, ve které nebudeme ztrácet desítky milionů tun půdy ročně kvůli erozím, zdravé lesy s vysokým podílem listnatých stromů nebo návrat k přírodě blízkým řekám, a také zdravá města, plná zeleně a využívající srážkové vody. Do adaptace naší krajiny i měst na změnu klimatu investujeme ročně miliardy korun a nebude tomu jinak ani v blízké budoucnosti. Jen v novém Operačním programu Životní prostředí počítáme minimálně s deseti miliardami korun, které chceme investovat do krajiny v průběhu následujících pěti let,“ říká Richard Brabec, ministr životního prostředí.

Výstava Voda a civilizaceVýstava Voda a civilizaceZdroj: reprofotoVoda je s městem Ústí nad Labem neodmyslitelně spjatá. Na aktuálních i historických fotografiích jsou zachyceny proměny vývoje krajiny na soutoku Labe a Bíliny. Ústí Bíliny do Labe nakonec dalo městu i jeho jméno. „Není náhodou, že zahájení výstavy bylo naplánováno na 22. dubna, kdy se po celém světě slaví Den Země. Poprvé se Den Země uskutečnil v roce 1970 a v současnosti probíhá každoročně ve více než 190 zemích světa. Jsme rádi, že se město Ústí nad Labem může opět připojit k oslavě upozorňující na důležitost ochrany přírody a hlavně vody, která je pro život nesmírně cenná,“ říká Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem.

Město ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Ústí nad Labem v souvislosti s výstavou vyhlásilo výtvarnou soutěž pro mateřské, základní a střední školy. Jejím tématem bylo Lidé a voda. Děti měly svými pracemi vyjádřit, jak voda ovlivňuje nejen jejich život, ale i život celé společnosti, co pro lidstvo voda znamená, jak s ní hospodařit a chovat se k ní. Vítězné práce budou představeny v rámci zahájení a následně budou po celou dobu výstavy k vidění na schodišti v budově Magistrátu města Ústí nad Labem.

Ilustrační foto.
Letošní vlhká zima na sucho v kraji nestačí

V Ústeckém kraji se voda a péče o krajinu jejím prostřednictvím stává předmětem revitalizace území zasaženého těžbou uhlí. „Znovu se učíme využívat vodu v souladu s přírodou a jejími zákonitostmi. Voda není jen surovina, vodu a její koloběh v přírodě musíme daleko spíš chápat jako živý, proměnlivý organismus. Právě tento akcent by měl být primárním zájmem všech lidí. Výstava velmi výstižně upozorňuje na propojenost vody s historií, současností i budoucností lidské civilizace. Voda může být bez nás, ale nikdy ne lidstvo bez vody. Mysleme na to vždy, když otočíme vodovodním kohoutkem,“ říká Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.

Čistota Labe se v posledních letech podle odborníků výrazně zlepšila, zvýšil se v ní počet druhů ryb a zároveň došlo ke zlepšení průchodnosti pro migrující ryby. Součástí kraje jsou také příkré svahy labského údolí, kde vznikají také četné vodopády. Více než desítka vodopádů se nachází přímo ve městě a jeho bezprostředním okolí, kde se v zimě mění na úžasné ledopády. Na výstavě tak jsou k vidění nejen fotografie některých z nich, ale také například historický snímek oblíbeného Bertina údolí s 3,5 metru vysokým umělým vodopádem. Založení údolí iniciovala manželka šéfa největší ústecké chemičky Bertha Schaffnerová. K vidění jsou také zajímavé záběry první vodní brány do země - vodního díla Střekov z 30. let minulého století.

Ostatní fotografie, které budou na velkoformátových v noci nasvícených panelech k vidění, pocházejí z mnoha institucí a od řady autorů. Snímky zachycují například prameny Amazonky, výzkum chování velryb a delfínů i záběry vody v různých skupenstvích nebo ničivou povodeň v Praze v roce 2002.