Na sever Čech se přestěhoval v 70. letech. Byl členem výtvarné skupiny Terč, která v Teplicích vydávala samizdatový občasník Pako. Pohyboval se v teplickém undergroundu. Byl také u vzniku nezávislého seskupení Patafyzické kolegium. V roce 1986 ho zatkli, a musel prožít rok ve vězení. Jeho jméno je spojeno zejména s komunistickým převratem v roce 1989 v Teplicích, když se podílel na organizování veřejných protestů proti extrémně znečištěnému ovzduší. Životní příběh Eduarda Vacka je jedním těch, o kterých vypráví expozice připravená pro Tepličany na promenádě v šanovském parku.
Zveřejněné osudy deseti pamětníků jsou spojeny s řadou míst v našem regionu. Výstavu připravila organizace Post Bellum ve spolupráci s městem Teplice. Expozice umístěná na panelech přímo na chodníku pod širým nebem má za cíl upozornit na autentické osudy a životní příběhy lidí, kterých se dotkly totalitní režimy a významně tak ovlivnily jejich životy. „Stojí to za zhlédnutí, protože temné události v naší historii je třeba si stále připomínat. Zejména proto, aby se už neopakovaly,“ zmínil teplický primátor Hynek Hanza.
Dokumentaristé Paměti národa natočili vzpomínky nejen Eduarda Vacka, ale již tisíců pamětníků, z nichž je jen několik představeno na výstavě Paměť národa, která putuje teď po severu Čech. Jsou tam příběhy osobností, které spojuje novodobá historie regionu. V úterý 5. října se výstava dále přesouvá do Ústí nad Labem, 26. října do Litoměřic a 16. listopadu do Děčína.