Kliknutím zvětšíte
mapka VRTu Praha - DrážďanyV otevřeném dopise, který adresovali krajským zastupitelům a ministrům, upozornili například na znehodnocení úrodné zemědělské půdy, narušení zdrojů podzemních vod, odtržení jednotlivých místních částí či likvidaci částí obcí. Požadovali, aby se VRT vrátila do původně navrhované trasy vedoucí na levém břehu Labe za Rohatci, mezi Dolánkami nad Ohří a Bohušovicemi. Tato trasa je také už několik let zanesena do Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.
Nově schválená studie proveditelnosti však pracuje se dvěma naprosto jinými trasami. Obě dvě od sebe mají oddělit obce Hrobce a jejich místní část Rohatce, které jsou od sebe vzdálené zhruba 1,5 kilometru. Mezi vesnicemi mají vyrůst dva osmimetrové náspy a dvě přemostění.
Starostka Hrobců Kateřina Hlaváčová upozornila například, že studie dráhy, která v obcích znehodnotí nemovitosti, se neopírá o geologické průzkumy a nepočítá ani s řešením při povodních. „Všichni si dobře pamatujeme, jaké tu bylo obří jezero. A pokud se někde postaví osmimetrová zeď, bude to mít za následek, že voda nebude mít kudy odtéct,“ obává se starostka.
Vysokorychlostní trať také podle ní nebude tak rychlá, jak by se na první pohled mohlo zdát. „V roce 2050 nepřekročí rychlost dvě stě kilometrů v hodině. Na starém koridoru mezi Prahou a Ústím nad Labem, který se stavěl v roce 1948, jezdí nyní vlaky rychlostí 160 kilometrů v hodině,“ doplnila.
Starosti přidělává jedna z navrhovaných variant také Marii Cimrové, starostce Chodoun na druhé straně Labe. Právě u jejich místní části Lounky by dráha měla řeku překlenout a vesničku od Chodoun odříznout.
„Na náš dopis odpověděl ministr dopravy s tím, že v původní navrhované trati není vhodné podloží. Zda je však vhodné na té nové, už nikdo nezkoumal,“ poznamenala Marie Cimrová. Velké obavy má o tamní zemědělskou půdu. V lokalitě hospodaří spousta drobných soukromých zemědělců, kteří tu pěstují ve velkém hlavně zeleninu. A nachází se tu také významná chmelařská oblast.
„Navíc lidé si tu staví nové domy. Zrovna nedávno jsem mluvila s jedním z nových mladých obyvatel, který si tu postavil, protože tu nevede vlak. Z těch plánů je zděšený,“ popsala chodounská starostka.
Jako předsedkyně spolku RozVRTaná krajina, do kterého se zapojily i další rychlodráhou dotčené obce, se pokouší obrátit na různá místa. Například na ministerstvo zemědělství nebo zdravotnictví. „Volají mi, proč to posílám jim, že to není v jejich gesci, ale já si myslím, že ochrana půdy nebo zdraví lidí by je zajímat měla,“ usoudila.
VRTka by měla obce Lounky a Chodouny „líznout“ ve vzdálenosti asi sta metrů od posledních domů. Což ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kdy rychlovlaky jezdí, připadá starostce velmi blízko.
„Bohužel jako malé obce nejsme slyšet, řeknou nám, že je to veřejný zájem. Mám pocit, že na lidi, kteří tu bydlí, nikdo nemyslí, jako bychom tu nežili,“ trápí Marii Cimrovou.
Ve spolku je oficiálně osm vesnic. Kromě Hrobců a Chodoun, také Žitenice, Trnovany, Křešice, Polepy, Kleneč a Traviče. Několik dalších dotčených obcí však se spolkem úzce spolupracuje. Místostarosta Křešic Ondřej Štědrý v uplynulých dnech na serveru YouTube zveřejnil video, kde názorně vysvětluje jak se obě nově navržené a schválené varianty dotknout jednotlivých obcí.
Vysvětlení starosty Krešic na Youtube
A právě Křešice a jejich místních částí Třeboutice a Zahořany se týkají obě dvě. „Obecně vidím velký problém v tom, že se změnila trasa, aniž by s tím postižené obce mohly s předstihem počítat. Zdůvodnění, proč se změnila, jsou podle našeho názoru nedostatečná. Chybí nám také dostatek informací,“ upozornil křešický místostarosta.
První varianta přes Mrchový kopec si podle něj vyžádá rozsáhlé zásahy v Třebouticích. Bude nutné tam vybudovat sjezdy na současnou pravobřežní trať mezi Lysou nad Labem a Ústím, což bude prostorově náročné a vyžádá si to stavbu několika mostů. K tomu by v Křešicích, na místě kde jsou dnes políčka soukromých zemědělců, mělo vzniknout asi osm kolejí, které budou sloužit jako seřadiště před zamýšleným tunelem.
Druhá varianta s pracovním názvem Holý vrch vedoucí od Lounek, Chodoun by v Zahořanech musela překlenout údolí a přes zástavbu poté zaústit do tunelu. „Tato trasa byla plánovaná už kdysi a z těch různých variant měla nejvíce střetů v území, proto se o ní neuvažovalo. V zaústění do tunelů jsou u Křešic a Zahořan sesuvné svahy. V oblasti kolem Ploskovic a Žitenic, kde má tunel vést, jsou zdroje vody. Proto nás překvapuje, že byla tato varianta opět vybrána,“ doplnil Ondřej Štědrý.
21
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
