Pokud by záleželo jen na krajských lídrech oslovených volebních uskupení kandidujících do Poslanecké sněmovny, bylo by vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory jen formální záležitostí. Většina z nich totiž s velkoplošnou ochranou přírody v této části kraje, byť s výhradami, souhlasí. Deník se politiků také ptal na řešení obchodu s chudobou, který Ústecký kraj trápí dlouhé roky. V této oblasti panovala menší shoda než v případě ochrany hor.

Podle lídra komunistů Jaroslava Komínka by CHKO Krušné hory být vyhlášena měla. „Všichni se zaštiťují ochranou přírody. A které jiné hory než ty Krušné by si takovou ochranu zasloužily? Komunistům všichni vyčítají, jak rozvrtali Ústecký kraj, CHKO by dalšímu takovému vrtání, tentokrát lithia, zabránila,“ říká komunistická jednička v kraji.

Jednoznačně pro vyhlášení nové krajinné oblasti, ke kterému by byla potřeba změna zákona, je také Tereza Hyťhová, kterou jako jedničku vysílá do voleb společná kandidátka Trikolóry, Soukromníků a Svobodných. „Krušné hory patří mezi území, která bychom měli chránit a být na ně pyšní, aby se o nich dozvědělo co nejvíce lidí,“ hlásí se hrdě ke „krušnohorství“ Hyťhová, která žije v Krupce na Teplicku.

Stejný důvod pro rozšíření počtu chráněných krajinných oblastí, tedy především podporu cestovního ruchu, má také lídr SPD Jaroslav Foldyna. „Oproti průmyslovým zónám, které jsou během na dlouhou trať, se počet turistů může navýšit poměrně rychle, v řádu několika málo let. A s turisty přijdou i pracovní místa,“ nabízí svůj pohled Foldyna.

Pro ochranu Krušných hor v rozumné míře je také Karel Krejza, který vede v Ústeckém kraji kandidátku koalice Spolu. „Obecně nejsem velkým zastáncem CHKO. Pokud by takový krok nezablokoval rozvoj regionu na poli bydlení nebo průmyslu, tak by to stálo za zvážení,“ má lehce rezervovaný postoj k CHKO Krušné hory Krejza.

Proti vyhlášení naopak vystupuje lídr sociálních demokratů v Ústeckém kraji Zdeněk Matouš. „Mám s chráněnými krajinnými oblastmi negativní zkušenosti, někdy se chovají fanaticky a neerudovaně. Hory už jsou nyní chráněné v rámci UNESCO, takže bych spíše nebyl pro vyhlášení nové CHKO,“ myslí si krupský starosta.

Jak na ghetta

Desítky lokalit a v nich žijící tisíce lidí. Janov, Mojžíř nebo Předlice jsou ty nejvyhlášenější sociálně vyloučené lokality v kraji. Prakticky všechny vznikly jako výsledek obchodu s chudobou, se kterou se snaží bojovat obce na severu Čech. Stát jim v tom ale příliš nepomáhá. Jediným nástrojem, který měly, byly bezdoplatkové zóny. Ty ale zrušil Ústavní soud.

„Nemá to jednoduché řešení. Se starosty a krajem máme připravené dva návrhy zákonů, které by měly pomoci situaci zlepšit. Kromě jiného je nutné vytvořit mapy nájmů a podle toho vyplácet dávky na bydlení,“ připomíná Krejza iniciativu, která nedávno prošla i krajským zastupitelstvem. Její součástí je zpřísnění vyplácení dávek nebo vytvoření prostupného bydlení.

Podle Hyťhové obcím pomohou i menší, postupné kroky, jako je třeba systém „třikrát a dost“ u vybraných přestupků. Zavedla by také pracovní povinnost, která by se netýkala jen těch, kteří mají zdravotní omezení. „Argument, že po zavedení podobných zpřísňujících opatření to situaci jen zhorší, je lichý. Já si myslím, že horší už to být nemůže,“ tvrdí Hyťhová.

Podle Foldyny není možné říct, že stát nebude vyplácet dávky, pomoc těmto lidem vede skrz zajištění práce. Souhlasí ale s tím, že by výplata dávek měla být zpřísněna a měla by být navázána na plnění určitých povinností. „Osm let se snažím prosadit zákon o sociálních komunálních službách, které by zaměstnávaly těžko zaměstnatelné lidi. Je mi jasné, že ani pak nebudou pracovat na sto procent. Ale třeba na 60 nebo 40. Ale to je pořád víc než nula,“ nabízí recept děčínský poslanec. Právě v Děčíně za doby vlády ČSSD, které byl dříve Foldyna členem, začalo na podobném principu fungovat Středisko městských služeb, které zaměstnává především díky dotacím od úřadu práce desítky lidí.

Jaroslav Komínek si pak myslí, že sněmovna by měla zajistit, aby lidé nebyli vystěhovávaní a nepadali do exekucí. Právě exekuce jsou v Ústeckém kraji jedním z největších sociálních problémů. Nabízí podobné řešení jako Foldyna, tedy zaměstnat lidi ohrožené chudobou u komunálních služeb. „Navíc by jim bylo potřeba dávat výplatu denně, jsou tak zvyklí žít. Stržení dávek nic neřeší, peníze si seženou jinde, mnohdy nelegálně třeba drobnou kriminalitou. Není možné nechat padnout chudé do ještě větších problémů,“ míní Komínek.

Sociální systém by se měl změnit také podle Matouše, který navrhuje jeho zjednodušení v podobě sloučení některých dávek. „Některé dávky jsou více zneužívané, než aby pomáhaly lidem v nouzi. To platí především pro dávky na bydlení. Je ale potřeba říct, že je zneužívají majitelé nemovitostí, nikoliv jejich příjemci,“ zdůrazňuje jednička sociálních demokratů a dodává, že je potřeba se více zaměřit také na terénní práci a kontroly.

Premiér Andrej Babiš, lídr ANO, a jednička společné koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš na zaslané dotazy do uzávěrky neodpověděli.