Dlouhé čekací lhůty, chování personálu k pacientům, úroveň lékařské péče, zastaralé nemocnice i jejich vzdálenost od domova, chybějící zubaři. To jsou věci, které nejčastěji trápí lidi v Ústeckém kraji. Aspoň podle výsledků ankety Deníku, do které jste se mohli v uplynulých týdnech zapojit také vy.

GrafikaZdroj: DeníkTéma zdravotnictví se ukazuje podle odpovědí našich čtenářů jako nejpalčivější problém regionu, což je alarmující především proto, že v jiných koutech České republiky lidé většinou za daleko větší téma považují dopravu.

Zdravotnictví je také jedním z hlavních témat, s nimiž jdou do předvolebního boje konkurující si partaje. ČSSD dokonce na čelo své krajské kandidátky nominovala dva lékaře, kteří se v bílém plášti a se zdravotnickými instrumenty objevují i na billboardech. „Prosadíme zřízení fakultní nemocnice,“ slibují kandidáti ČSSD včetně krajského lídra, dětského lékaře Jaroslava Krákory, a kardiologa Miroslava Jiránka. A to s tím, že to sociální demokraté zařídí transformací Masarykovy nemocnice.

GrafikaZdroj: Deník

Lékařku na špici mají i u STAN. Podle Aleny Dernerové by kraj mohl získat víc lékařů nastavováním dobrých pracovních podmínek včetně těch platových. „Určitě by pomohlo zlepšení image našeho kraje,“ míní dál lékařka Dernerová.

Kandidáti ANO v těchto dnech jezdí po regionu se dvěma stany, kde si lidé mohou nechat vyšetřit oči a kůži. Spojení politické kampaně s vyšetřením je podle lékařky, která s hnutím spolupracuje, ojedinělé. „Je to město od města,“ řekla k návštěvnosti takzvaných Dnů zdraví Vladislava Marschallová z ANO s tím, že třeba předloni měli v Ústí 350 lidí, v Bílině i ve Štětí 150, naposledy v Děčíně jen kolem třiceti. Výkyvy jsou prý dané i tím, jak je v tom kterém místě dostupná zdravotní péče. Krajský lídr hnutí Jan Schiller dodnes vzpomíná, jak mu na Dnech zdraví před posledními parlamentními volbami poloslepý 25letý muž ve Varnsdorfu líčil ztrátu oka. Operace prý přišla příliš pozdě kvůli čekání na benzince. Tam ho dovezla sanita z jeho města, než ho po dvou hodinách naložila sanita do špitálu v Děčíně. „Na Šluknovsku je to skutečně špatně nastavené. Slýchám další podobné příběhy, že se tu překládají lidé na benzinových pumpách, což mi přijde v této době a naší zemi strašné,“ zmínil Schiller.

Dosavadních osm let působil jako náměstek hejtmana pro zdravotnictví Stanislav Rybák (KSČM). Jedním ze „zářezů“ komunistů ve vedení kraje bylo zřízení záchytky v Teplicích.

Vlajkovou lodí hejtmanství je ale především síť jeho nemocnic v Krajské zdravotní. Tu navíc brzy rozšíří litoměřická nemocnice a v příštích letech by se sem měl zařadit i nedávno koupený špitál v Rumburku. Právě akvizice těchto dvou nemocnic se staly také předmětem kritiky. Nákup Lužické nemocnice se neobešel bez výhrad ani v koalici. Některým radním totiž přišla kupní cena 63 milionů, se kterou přišla insolvenční správkyně zařízení, příliš vysoká. U Litoměřic jsou zase dosud nevyřešeným problémem velké evropské dotace, které není snadné převést na jiného zřizovatele.

Trápí nás věkový průměr praktiků, říká radní Rybák

Dosavadních osm let působil jako náměstek hejtmana pro zdravotnictví Stanislav Rybák (KSČM). Mnohé se podle něj podařilo, situace však není ideální.

Stanislav RybákZdroj: Deník/Karel PechCo dělá hejtmanství pro zdravotnictví v regionu?
Podporujeme údržbu majetku budov, budování dalších budov a přístrojové vybavení naší Krajské zdravotní (KZ). Už několik let ale podporujeme i další zřizovatele akutní lůžkové péče dotačními tituly na přístroje a na zlepšení podmínek pro pacienty i personál. Pochopitelně by tyto nemocnice nejspíš potřebovaly i peníze na opravy budov, ale my bohužel nemáme tolik prostředků. Kdybychom dokázali najít 150 milionů ročně, bylo by to možná odpovídající. Někdy se říká, že máme rozpočtové určení daní za všechny obyvatele kraje. Ale máme také určeno, o co všechno se máme starat. A zdravotnictví v tom vysloveně není, až na zajištění záchranky, pohotovostí a ohledávek těl zemřelých. Takže to, co nemocnicím mimo síť KZ dáváme, dáváme víceméně na úkor dalších oblastí. Byť to dáváme rádi s vědomím, že je to potřeba. Nikdo navíc nebere zřetel na to, že jestliže má město nemocnici, mělo by mít také jiné rozpočtové určení daní než město, které nemocnici nemá.

Nemocnice zřizují stát, kraje, města, ale také soukromníci. V Ústeckém kraji naposledy ovládla špitál v Roudnici nad Labem společnost Penta Hospitals (která je součástí skupiny Penta, pod níž spadá také vydavatel Deníku, společnost VLM). Jaký máte názor na vstup soukromého kapitálu do zdravotnických zařízení?
Základní péči by měl garantovat stát. Ideální by bylo to, z čeho ministerstvo zdravotnictví nakonec vycouvalo. Tedy že by stanovilo a garantovalo základní síť nemocnic, například v každém okrese jednu. Plus tam byly tři oblasti, kde by to bylo nad jednu nemocnici na okres, u nás na Děčínsku v Rumburku. Pak ať existuje nadstavba, která tu základní síť bude doplňovat a rozšiřovat. Soukromá sféra ale představuje jeden problém. Stát by tam dával peníze, ale kde by měl kontrolu, jestli ty peníze byly skutečně vynaloženy tam, kde být měly?

Zatím jsme mluvili jen o nemocnicích, ale problém podle respondentů naší ankety představuje také nedostatek ambulantních lékařů.
Ano, to je větší problém, lékaři chybějí čím dál víc. Dnes už jsou místa, kde chybějí praktičtí lékaři nebo zubaři, ale i psychologové nebo psychiatři. Obce se to snaží sanovat tím, že jim nabízejí nejrůznější podmínky od bezplatného nájmu ordinací až po pomoc s jejich vybavením. Stát tomu jde naproti dotacemi. Ale bohužel lékařů je málo, a to ve všech krajích. Možná s výjimkou části Středočeského a Prahy. A věkový průměr praktiků nedává do nejbližších let největší naděje.