Se stylovým maskáčovým dortem a pamětním listem za potlesku klientů i zaměstnanců odcházela v pondělí 23. listopadu ráno z terezínského Domova se zvláštním režimem trojice vojáků. Na rozloučenou příslušníkům 41. mechanizovaného praporu ze Žatce hrál celým nádvořím Radeckého pochod.

Byl mezi nimi i Josef Mládek, který se svými kolegy v zařízení pečujícím většinou o lidi s duševním onemocněním, s Alzheimerovou chorobou nebo s kombinovaným postižením, strávil čtrnáct dní. Místo tvrdého výcviku bojového umění musado, slaňování nebo přesunů v terénu na velké vzdálenosti byl během této doby k ruce ošetřovatelkám a zdravotním sestrám. Pomáhal například s dezinfekcí rozlehlých ploch, stěhováním postelí či s přesunem klientů.

„Byla to moje první podobná zkušenost. Všechny úkony byly pro nás nové, ale zaměstnanci nám vysvětlili, co přesně máme dělat. Všichni se tu k nám chovali dobře,“ shrnul voják s tím, že když bude potřeba, půjde do podobného zařízení pomáhat znova. „Sloužíme vlasti,“ shodl se i se svými kolegy.

Ředitelka domova Jana Ryšánková si armádních posil při zvládání náporu během koronavirové epidemie, kdy onemocněli nejen klienti, ale také velká část zaměstnanců, cení a s vojáky se neloučila zcela. Tři z původních šesti v zařízení i nadále zůstávají a navíc je v pondělí doplnilo dalších třináct nových kolegů.

„Bydlí v jednom z našich objektů, tady v Terezíně nedaleko domova, a k nám chodí na směny. Kromě toho, že nám pomáhají například s úklidem a dezinfekcí všech ploch, protože máme nemocné i uklízečky, vypomáhají také s podáváním stravy klientům nebo s jejich přesuny mezi takzvanými covid a necovid zónami,“ přiblížila ředitelka s tím, že ze zhruba 250 klientů onemocnělo koronavirem 121 z nich. Deset lidí, kteří měli i jiné zdravotní problémy, zemřelo. 

Virus zasáhl také přes padesát zaměstnanců. Právě kvůli personální krizi si domov prostřednictvím krajského krizového štábu zažádal o pomoc armádu. Zaměstnanci i klienti se podle Ryšánkové už postupně uzdravují.

Testy klienty zatěžují

Plošné testování antigenními testy proběhlo v domově za poslední měsíc už čtyřikrát. V případě pozitivity musí výsledek potvrdit ještě PCR test. S těmi v Terezíně pomáhá zdravotní sestra smluvního lékaře a také sestry z domácí péče litoměřické nemocnice.

Vedoucí zdravotního úseku Domova se zvláštním režimem Karina Opavová poukázala, že pro klienty je časté testování velmi nepříjemné. „Jak u antigenních, tak i u PCR testů se provádí výtěry z nosu. Někteří nejsou schopni pochopit, proč se to děje, nelze jim to vysvětlit,“ upozornila Opavová s tím, že i přes vysoký počet klientů, kteří koronavirem onemocněli, se situace začíná stabilizovat. „Vypadá to, že jsme za vrcholem, i když onemocnění tu bude ještě několik týdnů doznívat,“ doplnila.

Kromě vojáků pomáhají v domově také studenti ústecké univerzity, kteří tam nastoupili v rámci pracovního příkazu, nebo další dobrovolníci. V kuchyni vypomáhají hlavně o víkendech také kuchaři ze zavřených restaurací. „Naše sestry a ošetřovatelky si sáhly na dno. Vojáci je nemohou zastoupit ve všem, nesmí například podávat léky a provádět zdravotnické úkony, takže to sestry musely zvládnout v polovičním počtu, což pro ně bylo velmi náročné. Žádali jsme i o armádní zdravotníky, ale vzhledem k tomu, že ti pomáhají v nemocnicích, nezískali jsme je,“ doplnila Ryšánková.

Jednou z nemocnic v Ústeckém kraji, kde příslušníci Armády ČR s péčí o pacienty vypomáhají, je děčínská nemocnice. Na tamním oddělení anesteziologie a resuscitace působí letci z Čáslavi, kteří prošli rozšířeným kurzem první pomoci. Personálně oslabený tým přijeli v minulém týdnu doplnit vojáci také do Domova důchodců v Bystřanech na Teplicku.