Jednu dobrou a jednu špatnou zprávu má ministerstvo vnitra pro malé obce, kterým původně chtělo zrušit matriky. Dobrá zpráva je, že je zachová. Ta špatná, že jim sebere peníze.

Rušení matrik se mělo týkat asi 400 obcí v ČR. V litoměřickém okrese jich mělo padnout devět, přímo na Litoměřicku tři. „Stát už nebude platit za matriční úkony paušálně, ale půjde o úhradu za výkon,“ potvrzuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Ministerstvo tak obce staví před těžkou volbu. Buď matriku udrží a zadotují ze svého, nebo stejně udělají to, co po nich stát bažící po úspoře chtěl: Přenechají svou matriční agendu větším městským úřadům.

Na šalamounském řešení kritizovaného návrhu se v úterý dohodli Lukl a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ranního jednání se účastnil i premiér Andrej Babiš.

Z výsledku měla Vildumetzová velmi dobrý pocit. „Premiér i ministr vyslyšeli požadavky starostů. Rozhodnutí je dalším důkazem partnerského přístupu vlády k územním samosprávám,“ řekla Vildumetzová.

S hodnocením výsledku jednání jsou opatrnější vedení obcí na Litoměřicku. Spokojena jsou s tím, že si o pokračování matriky budou moct rozhodnout sama. „Mám radost,“ podotýká starosta Křešic Václav Kovařík, kterého mrzelo, že zdejší matrika měla podle původního plánu přejít pod litoměřický městský úřad.

Zda ji ale za nových podmínek udrží, obce zatím neříkají. Matrika podle Kovaříka především symbolicky svazuje občany s obcí od narození přes sňatek až po úmrtí. „Neměla by se redukovat na jednotlivé správní úkony.“

Spokojená je i místostarostka Polep Zdeňka Diničová. Tamní matriční agenda měla také připadnout úřadu okresního města. „Máme šest místních částí a obec se nadále rozvíjí. Proto chceme přímo u nás zachovat lidem služby, na něž jsou zvyklí,“ uvádí Diničová. Pokud však bude obec muset na matriku doplácet příliš, její další provozování bude muset zvážit.

To, že se matriky nakonec rušit nebudou, nejrozhodněji vítá starosta Hoštky Milan Konfršt. „Zrušení matriky by místním zhoršilo podmínky života,“ tvrdí, byť je to do Štětí, kam se měla zdejší matrika stěhovat, jen pět kilometrů. „Nelíbí se mi z principu, že stát u nás chce pořád něco rušit. Venkovu chce prý jít naproti, ale já nic takového nevidím.“

BADATELÉ BY BYLI PRO

Dosud dostávala Hoštka na matriku kolem 160 tisíc ročně. To se při průměrném počtu 15 až 20 hlavních úkonů jako narození, svatby či úmrtí změní. „I kdybychom měli dostat jen třetinu, matriku zachováme,“ ujišťuje starosta.

Těmi, koho by přesun matrik na větší úřady nejspíš naopak potěšil, jsou historici, badatelé a nadšenci sestavující ze starších matrik rodokmeny. „Ti by je měli aspoň pěkně pohromadě,“ upozorňuje historik Oldřich Doskočil.