Úštěcká radnice totiž má plán, jak historický prostor zatraktivnit a nabídnout návštěvníkům města další atrakci. Jenže chybí peníze.

Proto se podle úštěckého starosty Pavla Kundráta město obrátilo se žádostí o získání dotace na Ústecký kraj. Místní hrad, který postrádá typické atributy kvůli jeho umístění v městské zástavbě, je zchátralý a jeho obnova bude dlouhodobá. Existuje přitom projekt pro komplexní rekonstrukci.

Přestože během městských slavností hrají na jeho dvoře různé divadelní a hudební společnosti svá představení a koncerty, samotný hrad je však v současnosti nepřístupný.

Úštěcká radnice by nyní hradní nádvoří chtěla zasíťovat, aby prostor mohl sloužit jako kulturní scéna města pro letní festivaly. Pomoci by mohly peníze z kraje. Proto Kundrát vyjednává s politiky. Už se sešel s krajským zastupitelem Hassanem Mezianem (ČSSD), plánuje i schůzku s hejtmankou Janou Vaňhovou.

Jako argument pro podporu získání dotace od kraje bude mít starosta Kundrát jasná čísla: Město, které má mimo sezonu zhruba tři tisíce obyvatel se v létě vždy rozroste až na osm tisíc lidí.  Z pohledu Ústeckého kraje tedy patří Úštěk mezi vyhledávané turistické cíle.

Ovšem z pohledu realizovaných investic má město co dohánět. Na stole je již několik zpracovaných projektů, na jejichž projektovou dokumentaci radnice vynaložila v minulosti nemalé finanční prostředky. Podle vedení města je  ale technické řešení příliš  nákladné. Kvůli tomu se dosud nerealizovala modernizace staré „chmelárny",  kde  se uvažovalo o malometrážních bytech či  tělocvičně.

Dalším problémem města je chybějící kanalizace v řadě místních částí jako je Lukov, Konojedy či Habřina. Podle Kundráta by postupné budování čističky v okolních obcích prospělo i ke zkvalitnění vody v Jezeru Chmelař. Největší potíž města je ale rekultivace dožilé skládky odpadů na Dubí Hoře. Její likvidace bude stát kolem 20 milionů korun, město je však ve svém rozpočtu nemá.