Je hotovo! Věž Kalich v Litoměřicích se otevřela veřejnosti, láká na výstavu

Jak přiblížil radní města, historik a spoluautor výstavy Filip Hrbek, namísto obvyklých bannerů s texty a obrazovým doprovodem je tu umístěno pět interaktivních informačních kiosků, ve kterých návštěvníci najdou veškeré podrobnosti jak k historii Domu Pod Bání, tak o samotném průběhu rekonstrukce. 

„Snažili jsme se upozadit množství textu, a naopak jsme dali prostor obrázkům, fotodokumentacím, plánům, a dokonce 3D modelům, které je možné otáčet či zvětšovat,“ popsal Hrbek. Zároveň tu lidé spatří jedinečný historický zrestaurovaný trám s řezbářskými ornamenty a barevným zdobením. Ten řemeslníci našli náhodou při průzkumu půdy pod podlahou podkroví. K vidění jsou i malovaná prkna z období renesance, která byla při průzkumech věže rovněž náhodně nalezena. V prosklené vitríně je umístěna původní stará makovice věže, která byla snesena při opravách střechy. Ta zase skrývala vzkazy z 18. a 19. století. Kopie těchto listin, z nichž jedna je psaná v češtině a druhá v němčině, návštěvníci expozice samozřejmě uvidí také. 

V další části výstavy je umístěný náhradní ciferník věžních hodin s mechanickým hodinovým strojem, který na věži fungoval až do roku 1992. „Tím hlavním je ale dřevěný krov a jeho prvky,“ poznamenal Hrbek. Tesařská firma Zdeňka Oravce z Litoměřic totiž veškeré práce na výměně dožilých částí konstrukce krovů dělala od počátku postaru přesně tak, jak to dělali naši předci. I proto je součástí expozice historické tesařské nářadí. 

FOTO: Věž Kalich se brzy oblékne do kabátu z lešení

„Šli jsme do jedné velké neznámé, nikdo neměl zkušenost, jak se opracovává dřevo po staru, jak se máčí a podobně,“ vrací se přibližně o tři roky nazpět Zdeněk Oravec.  

Celému dílu předcházelo několik kroků. Tím prvním bylo získat odpovídající dřevo. „Byl malý zázrak, že se povedlo sehnat jedlový porost, který byl určený k těžbě, protože jedle byly napadené jmelím. Kácelo se v lednu 2019 u Kluckých Chvalovic nedaleko Čáslavi. Stáří stromů bylo 85 až 110 let,“ vylíčil Oravec. Dřevo z jedlí bělokorých, ale i ze smrků a modřínů, převezené do Litoměřic čekal dlouhý proces máčení. Zatímco jedna část byla namáčena v rybníku na návsi v Zahořanech, další na šedesát dní putovala pod jez v Labi u Českých Kopist. Právě máčení mělo zajistit ošetření dřeva bez použití chemie, přesně tak, jako se to dělalo v minulosti. 

„Ty méně namáhané prvky se máčely v takzvané živé vodě v Labi. Cílem bylo, aby se z něj postupně vyplavily látky, které chutnají dřevokaznému hmyzu. Naopak v rybníku v Zahořanech, kam putovaly hlavně modřínové pozednice, bylo cílem, aby se do potopeného dřeva dostaly bahenní plyny, které mají za úkol brouka odpudit,“ vysvětlil Oravec a doplnil, že dříve, kdy neexistovalo chemické ošetření, tyto metody předci běžně využívali a dřevo vydrželo po staletí. 

Památkáři mapovali střechu litoměřické věže Kalich. Čeká ji náročná výměna

Samotné rekonstrukci předcházel stavebně historický průzkum, na kterém pracoval tým Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty UJEP pod vedením Kamila Podroužka. „Tento dům je pro Litoměřice jednak typickým, ale na druhou stranu je zcela unikátní i v rámci Evropy. Máme zažitou představu, že věžička je spojena s husitskou historií. Ale je tomu jinak. Odpověď lze nalézt právě na této výstavě,“ nalákal Podroužek, který je zároveň spoluautorem expozice. 

Prvotní nápad na její vznik vzešel od technika Odboru územního rozvoje městského úřadu Ladislava Pošíka právě po nálezu unikátního malovaného trámu. Cílem bylo ukázat historickou památku široké veřejnosti. 

Oprava věže Kalich, která kromě krovů a nové výstavy zahrnula také rekonstrukci střechy, vyšla na 12,6 milionu korun, přičemž jen 7,1 milionu korun si vyžádala právě střešní krytina. 

Lidé mohli do zrekonstruovaných prostor poprvé vstoupit v pátek při Muzejní noci. Během turistické sezony bude návštěvníkům otevřena po sedm dní v týdnu, vždy na vyžádání v informačním centru. Věž se zároveň stala jedním z bodů v litoměřickém Okruhu církevních památek. Ten zahrnuje mimo jiné Katedrálu svatého Štěpána, věž u katedrály, Kostel Všech svatých, Kostel Zvěstování Panny Marie nebo Kostel svatého Jakuba.