Plány na výstavbu nového vepřína ve Vrbce, místní části Budyně nad Ohří, odmítá také vedení nedalekých Lázní Mšené. Zástupkyně ředitele zařízení Dominika Ochová uvedla, že mají obavy z možného vlivu provozu velkokapacitního vepřína na přírodní památku Slatiniště, které se nachází zhruba kilometr od Vrbky. Lokalita je totiž zdrojem slatinného peloidu, který lázně využívají k léčebným účelům.

„Záměr vnímáme jako přímé ohrožení přírodního léčebného zdroje a jako ohrožení podzemních vod a pramene zdroje pitné vody, na kterých přímo závisí existence Lázní Mšené a s ní také více než sto úzce specializovaných pracovních míst v regionu,“ řekla Ochová a vysvětlila, že vlastní vodní zdroj využívaný k vodoléčbě i k pití musí lázně už nyní v důsledku zemědělské činnosti v okolí s velkými náklady upravovat k odstranění dusíku. „Jakékoli další průsaky a kontaminace by byly pro lázně likvidační,“ upozornila Ochová.

Vyprodukovanou kejdu od zvířat, jichž má být v uvažovaném vepřínu okolo šesti tisíc, bude investor nejprve zpracovávat v bioplynové stanici. Výsledný digestát pak bude jako hnojivo rozvážet po svých okolních polích. Předseda představenstva společnosti Agro Jesenice, která je investorem stavby, oponuje, že v současné době se na polích v okolí Vrbky organické hnojivo už používá. „Aplikace digestátu bude prováděna v souladu s obecně platnými předpisy na ochranu podzemních a povrchových vod a v souladu s plánem organického hnojení. Tyto předpisy dodržovat musíme, neboť k nim probíhají přísné kontroly,“ reagoval Josef Kubiš.

Méně hnojiva

Kubiš také připomněl, že zatímco v minulosti se na jeden hektar běžně aplikovalo 350 až 400 kilogramů hnojiva, dnes je tento objem mnohem nižší, zhruba 120 až 130 kilogramů. „Oproti průmyslově vyráběným hnojivům přispívá to organické také k zadržování vody v krajině,“ doplnil Josef Kubiš.

Navržený nový vepřín, jenž má vyrůst v areálu, kde už se prasata v minulosti chovala, bude podle Kubiše moderním zařízením s odpovídající technologií a vlivy na životní prostředí budou eliminovány. „V jiných evropských zemích, například v Dánsku či Holandsku, je produkce vepřového masa asi 11 krát vyšší než v Česku, které v tomto ohledu není soběstačné a maso dováží,“ uzavřel Kubiš.

Záměr výstavby vepřína nyní hodnotí úředníci v rámci studie posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Možnost zasílat k EIA připomínky uplynula však už 6. května. Město Budyně nad Ohří ale s ohledem na nouzový stav, kdy nebylo možné uskutečnit veřejné setkání s obyvateli Vrbky a sdělit tak k EIA jejich připomínky, vyjednalo, že je bude možné zapracovat dodatečně.

Veřejná schůzka kvůli vepřínu se konala minulý týden. Lidé z Vrbky i z Budyně nad Ohří na ní dali jasně najevo, že si zařízení ve své obci nepřejí. Vadí jim zápach i navýšení dopravy spojené s provozem.