Návštěvníci Milešovky, královny Českého středohoří, získali před koncem roku nové skromné, ale velmi důležité zařízení, takzvanou nouzovnu, ve které mohou po namáhavém výstupu přespat a druhý den se vydat na další túru. Chatka, která vznikla po rekonstrukci chátrajícího přístřešku, má kapacitu deset lůžek na dvou dřevěných pryčnách a nabízí dobití drobných digitálních spotřebičů ze solárních panelů. Rekonstrukci zastřešila Destinační agentura České středohoří, která od loňského roku provozuje na vrcholu také horskou chatu.

Nouzovna vznikla z prostředků, které agentura vydělala z provozu horské chaty, a za přispění Ústeckého kraje, jenž má Milešovku a horu Říp na seznamu Rodinného stříbra. „Toto zařízení máme jako pilotní projekt v rámci programu „Vrcholy udržitelného turismu Českého středohoří“. Podle toho, jak bude využíváno, plánujeme postavit další nouzovny na oblíbených kopcích středohoří. Cílem je posloužit turistům zejména při jejich několikadenních dálkových pochodech. Spolupracujeme i s dalšími regionálními subjekty v cestovním ruchu, jako jsou Hrady Českého středohoří,“ vysvětlil manažer projektů cestovního ruchu Destinační agentury České středohoří Jan Piegl. Další nouzovna by podle něj mohla vzniknout například na Kalichu nad Třebušínem, který je na trase putování mezi hradními zříceninami středohoří.

Skauti přivezli do Litoměřic betlémské světlo.
FOTO: Skauti přivezli do Litoměřic Betlémské světlo

Nouzovnu na Milešovce si mohli při jejím otevření prohlédnout zástupci institucí, které se na jejím vybudování či na vzniku horské chaty podílely. „Pozvali jsme i nového náměstka hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Řeháka, který má v gesci cestovní ruch, některé radní a vedoucí odborů a také představitele obce Velemín, abychom je seznámili s našimi projekty a s činností destinační agentury. Hovořilo se i rozvoji Labské stezky, kterou letos navštívilo zhruba 200 tisíc lidí, a o rozvoji Řípu, kde se staráme o sociální zařízení a máme v plánu sjednotit a obnovit turistické značení,“ doplnil ředitel agentury Luděk Jirman.

Možností budování nouzoven na Litoměřicku je celá řada, je to přání představitelů několika obcí a měst, která mají ve své lokalitě dominantní kopce a zříceniny. „Podobné zařízení bychom rádi uvítali i na Radobýlu, kde v minulosti přístřešek byl a dnes jsou tu už jen jeho pozůstatky. Ten je dominantou našeho města a okolních obcí a místem, kam putují tisíce návštěvníků. Přístřešek na vrcholu by posloužil i Klubu českých turistů, který sem pořádá pravidelné novoroční výstupy a jehož zástupci tu po celý den čekají na návštěvníky v sychravém počasí, aby jim popřáli zdraví v novém roce a předali diplomy a šálek čaje na zahřátí,“ uvedl místostarosta Litoměřic Lukas Wünsch.

Hora bičovaná větry

Milešovka láká turisty po celý rok, mohou se k ní vydat po čtyřech značených trasách. Je odtud krásný rozhled do všech světových stran, a pokud je údolí pokryto mlhou, na hoře většinou panuje slunečno. Horší je to při bouřkách, na Milešovce se blýská o sto šest a pořádně fičí, proto je přezdívána hromovou nebo větrnou horou. Své o tom vědí meteorologové, kteří zde mají svou stanici.

Nouzovny je třeba, podle měření panuje na vrcholu bezvětří jen osm dnů v roce. „Výstup na Milešovku je namáhavý, my jsme trasu z obce Bílka, která měří 2,7 kilometru, urazili za necelé dvě hodiny. Chata je do odvolání z důvodu koronaviru uzavřená, a tak jsme se v nouzovně ohřáli čajem z termosky, prošli se po vrcholové plošině, rozhlédli se po kraji, udělali pár fotek a vraceli se k autům. Turisté, kteří jako my nemilují komfort, určitě po namáhavém výstupu nepohrdnou skromným ubytováním,“ uvedl Karel Nováček, který vedl rodinnou výpravu na Milešovku až z Kolína.

Na Milešovce v nadmořské výšce 837 metrů funguje od roku 1905 meteorologická stanice. První základní podmínky pro návštěvníky tu zajistil v roce 1820 Antonín Veber, hostinský z Milešova. Po něm je také současná nouzovna nazvána. Veber tu nechal postavit provizorní hostinec i několik přístřešků. Na vrchol, kde vznikla první rozhledna už v roce 1850, nechal upravit několik cest. Krásným výhledem do krajiny se kochala řada významných osobností, vrchol zdolal J. W. Goethe nebo přírodovědec Alexander von Humboldt.