O budoucnosti areálu lidé diskutovali na pondělním setkání se zástupci radnice i architekty. V sále Hradu se jich sešla zhruba stovka.

„Armádě trvalo předávání majetku dlouho. Areál je nyní značně zdevastovaný, zarostlý nálety. Některé budovy jsou na demolici, jiné využitelné," přiblížil na setkání současný stav kasáren starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

„Naším cílem je otevřít ten prostor. Učinit z něj plnohodnotnou městskou čtvrť," dodal k záměrům radnice.

Právě z neprostupnosti a izolovanosti území, které od města odděluje železniční trať, měli diskutující obavy. Vysoké ploty, mnohde obehnané ostnatým drátem, mají však do budoucna padnout. Řešit chce město i infrastrukturu.

Hlavní funkcí dnes převážně opuštěného areálu má být bydlení. Individuální v rodinných domkách, v menším zastoupení pak hromadné v malých bytových domech či viladomech. „Žít by tu mohly až dva tisíce lidí. Záleží na poměru bytovek a domů," uvedl městský architekt Jan Mužík.

Historie kasárenKoncem 19. století získaly Litoměřice postavení důležitého vojenského centra. Bylo do nich přemístěno sborové velitelství aod roku 1911 začala vyrůstat na severozápadním okraji města dělostřelecká kasárna jako součást 9. sborového velitelství rakouské armády. Z té doby pochází většina hodnotných staveb uvnitř areálu. Za první republiky zde sídlila národní armáda. Za 2. světové války byly některé budovy využity jako koncentrační tábor a ubytování vězňů. Po válce kasárna sloužila i jako shromaždiště odsunutých Němců. Armáda zde sídlila do roku 2004. Na začátku roku 2014 pozemky a část budov převzalo město.

Bydlení doplní služby, administrativa, sportoviště i drobná výroba či sklady. Vyplývá to z platného územního plánu města, jehož podkladem se stala i urbanistická studie kasáren z roku 2007.

Vzniknout by v areálu mohla i škola či školka, kulturní středisko či domov pro seniory. Už nyní zde stojí kino či historická jízdárna. Lidé by si tu navíc přáli také pietní místo, naučnou stezku či muzeum holocaustu, které by připomínalo historii kasáren, byť nepěknou. Někteří by uvítali i připomínku armády.

Než se město ovšem pustí do práce, čeká ho ještě dlouhá cesta. Předně musí vyřešit komplikované majetkoprávní vztahy. Areál armáda totiž nepředala Litoměřicím celý. Některé budovy, patrně ty nejzachovalejší, už získal například Památník národního písemnictví, který zde za desítky milionů korun buduje centrální depozitář, či Státní oblastní archiv. Jiné stavby drží ve svém vlastnictví stále ještě armáda.

„V některých případech se jedná jen o ocelové přístřešky, které si vojáci zřejmě odvezou. U ostatních dál jednáme o převodu na město," sdělila vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková.

V soukromých rukou je pak areál hřiště, který od armády koupila firma Gardenline. „Budeme usilovat o ucelené části území, které chceme revitalizovat," naznačil další postup starosta Chlupáč.

„Hřiště by město muselo vykoupit. Firma za něj armádě zaplatila přes 20 milionů korun," doplnil vedoucí odboru správy nemovitého majetku města Václav Härting.

Co zaznělo na veřejné diskuzi?

PLUSY:• variabilita území, je možné zde vybudovat téměř cokoli
• lokalita na předměstí, příroda
• možnost vybudování sportovně relaxačního a kulturního centra pro celé město
• architektonicko-historický potenciál staveb (např. budovy historické jízdárny)

MÍNUSY:• izolovanost areálu, problematická dopravní dostupnost
• zanedbaný stav objektů, nutné demolice těch neopravitelných
• roztříštěná majetková držba
• možné ekologické zátěže
• obavy z plánované drobné výroby
• limit diskutujících: neznalost areálu kasáren

Právě peníze nakonec budou mít na uplatnění nápadů, které vedení Litoměřic pro kasárna nyní hledá i v architektonické soutěži, pravděpodobně zásadní vliv.

„Aby město záměr finančně udýchalo, bude jej muset realizovat po etapách," přiznal starosta Ladislav Chlupáč.

Už jen demolice některých objektů bude podle zástupců radnice velmi náročná. „Přestože jsou v areálu i volná prostranství, která by mohla být určená právě pro výstavbu rodinných domů, plochy jsou často zabetonované či zalité asfaltem. Pohybovala se po nich totiž těžká technika," zdůvodnil Härting.

Veřejnost se proto také zajímala, zda nemohou být na dosud střeženém území i staré ekologické zátěže. „Při osobních jednáních nám zástupci Armády ČR garantovali, že je takových zátěží areál prost. Samozřejmě si tím nemůžeme být jistí, dokud nezačneme s demoličními pracemi," vysvětlil šéf odboru správy nemovitého majetku města.

Plánované prohlídky

Účastníci diskuze se nakonec zmínili, že areál zevnitř neznají a rádi by do něj nahlédli. Starosta města proto přislíbil hned dva termíny, kdy se bývalá kasárna otevřou veřejnosti. Další veřejné setkání ve věci jejich budoucího využití plánují Litoměřice na leden, kdy se také uskuteční vyhlášení architektonické soutěže.