Kněz Jiří Hladík působí téměř osm let jako 60. probošt litoměřické kapituly. Při návštěvě Deníku zářil radostí z nového přírůstku v betlémě. Uvidíte ho v katedrále sv. Štěpána na Dómském náměstí v Litoměřicích, chystáte-li se třeba pro Betlémské světlo nebo na půlnoční mši, kterou bude sloužit. „Lidem se budu snažit přiblížit křesťanství jazykem pro ně pochopitelným. Budu se jim to snažit podat tak, aby si odnesli určitou naději do života, optimismus, sílu a touhu být lepší,“ říká Hladík.

Nový slon v katedrálním betlémě vás velmi těší. Myslíte si, že je spokojený, když ho pronásleduje černoch s bodcem?

To zvíře má pořádnou kůži a ani to necítí… Naši betlémáři mi pořád říkali, že nám slon chybí. Tak jsem si řekl, že jim ho nechám udělat. I když je nový, vypadá jako ze starožitnictví, má patinu. Vyrobili ho lidé z jedné staré firmy v Červeném Kostelci, ještě to umí.

Jak to máte na Štědrý den v katedrále rozhozeno s biskupem Janem Baxantem?

Pan biskup rád slouží mši svatou pro děti, bude v 16 hodin v kostele Všech svatých. Já mám v katedrále mši už ráno v 7.30 hodin a potom tradiční půlnoční ve 24 hodin. A od 9 hodin budeme v katedrále rozdávat Betlémské světlo. Ujalo se to, byť to má zatím krátkou tradici.

Davy lidí k vám chodí nejen pro Betlémské světlo, ale i na půlnoční…

Lidé chodili už za socialismu, ale to bylo trochu nenápadné hnutí odporu proti oficiálnímu ateistickému režimu. V ateistické výchově, kterou většinou máme, jsou kořeny nynějšího nízkého počtu věřících. Na půlnoční do katedrály chodí stále hodně lidí, ale trochu to klesá, už nestojí v celém kostele. Jejich věkový průměr je 30-40 let.

A jak se na mši chovají?

Velice slušně. Ostatní duchovní v diecézi občas mívají problémy, lidé někdy slaví Vánoce tak, že si pořádně přihnou. Záleží na knězi, co v kostele nechá dopustit. Já bych tvrdě vystoupil, kdyby k něčemu došlo. Ale že se někdo baví, to je normální.

Probošt litoměřické kapituly Jiří Hladík.Zdroj: Deník / Karel Pech

Co budete lidem na půlnoční říkat?

Budu se jim snažit přiblížit křesťanství jazykem pro ně pochopitelným. I když je to těžké, protože některé biblické termíny jako například milost dnešní člověk už ani nezná. A když řeknu hřích, tak si každý vybaví jen šesté přikázání. Ale jsou i jiné hříchy. Takže se jim to budu snažit podat tak, aby si odnesli určitou naději do života, optimismus, sílu a touhu být lepší. A budu říkat, že to, jak se snažíme být na Štědrý den hodní, by mělo být pořád.

Na Štěpána katedrálu čeká mše s novým apoštolským nunciem v ČR, Američanem Charlesem Danielem Balvem. Kdo je to vlastně nuncius?

Jde o církevní pojem pro velvyslance Vatikánu. Celebrování mše nunciem je pro Litoměřice velká pocta. Je to skoro, jako by přijel papež. Mši bude sloužit pan Balvo česky. Byl tu rok za Giovanniho Coppy, pozdějšího kardinála, jako jeho rada, a trochu se jazyk naučil.

Vánoce mají pro většinu lidí komerční rozměr. Držíte jako muž víry svátky i v tomto duchu?

Dávání dárků dodržuji, ale nemá cenu z toho dělat šílenství. Ani na to pak není čas, protože se musím věnovat víc kostelu než domácím věcem. Já říkám, že jsou Vánoce ukradené. Komerce po nich skočila a zkazila je. Dneska chtějí lidé všechno hned. Vánoce mají už v adventu, hrají se koledy, všude je výzdoba a na Štěpána se vyhodí stromeček z bytu. Přitom to teprve začíná vánoční doba, kdy bychom se měli radovat. Lidé by se neměli nechat reklamou a tím vším strhnout. Vánoce jsou pro to, aby byly svátky klidu. Za mého dětství, v 60. letech, naše maminka stála dvě hodiny frontu na máslo. Teď jdete a naložíte si košík hned, čím chcete. Vánoce byly jednoduché, dárky byly prostší, nebyly takové výzdoby. Ale bylo to možná lepší.

Je o vás známo, že jste výborný kuchař a máte rád dobré jídlo. Co si připravíte na štědrovečerní stůl?

Zas až tak moc na Vánoce nevařím, pan biskup mě na Boží hod zve na oběd, abychom měli společenství. Ale na Štědrý den udělám, na co jsem zvyklý z domova: rybí polévku, bramborový salát, kapra a chlebíčky. Cukroví nepeču. Myslím, že bych to svedl, ale nemám na to trpělivost a čas.

Probošt litoměřické kapituly Jiří Hladík.Zdroj: Deník / Karel Pech

Co vás čeká po Novém roce?

Další opravy kanovnických domů. Myslím, že i veřejnost ocenila, že to už na Dómském náměstí vypadá trochu lépe. Bohužel jsme se teď propracovali k domům v nejhorším stavu. Fasády, to je to nejmenší. Je tam dřevomorka, špatná statika. Mám obavy, jestli to dokážu dotáhnout až do posledního domu, aby ta fronta domů byla v pořádku. Domy, co už mají novou omítku, jsou udělané z obou stran. I střechy. Lidé si musí uvědomit, že průčelí je sice z konce 19. nebo z počátku 20. století, ale jsou to velmi staré domy s ještě renesančními prvky.

Který nejhezčí dárek jste kdy dostal k Vánocům?

Asi jeden z těch, které mi dali rodiče jako dítěti. Z toho byla taková nezkalená radost. Měl jsem vždycky rád dějiny a jednou jsem dostal historickou stavebnici, ze které se daly postavit hrady.

My, kteří nechodíme do kostela, trochu plaveme v církevních pojmech. Co je to vlastně probošt?

Probošt je vyšší duchovní. Je představeným kapituly. A ta je sdružením duchovních kolem nějakého význačného kostela. Na mších má probošt i specifické odění dané liturgií. Kapitula v dnešních Litoměřicích byla na Dómském pahorku založena roku 1057 knížetem Spytihněvem. Roku 1655 tu bylo zřízeno biskupství a od té doby se jedná o katedrální kapitulu, nad proboštem je ještě biskup.

Jaké má probošt povinnosti?

Spravuji kapitulu, která slouží biskupovi a katedrále. Starám se, aby tu byly důstojné bohoslužby. Kanovníci jako já by měli bydlet okolo katedrály, proto máme domy přímo na Dómském náměstí. Bohužel jsme tu jen tři, protože kněžstva je málo. Další členové kapituly jsou po farnostech.

Co byste popřál čtenářům do příštího roku?

Lidé si přejí hlavně zdraví, to je samozřejmě potřeba. A spokojenost. Ale k tomu bych popřál ještě boží požehnání. A možná aby byla trochu lepší nálada a politika. Nějak to všechno strašně zhrublo. Je nepěkné lít na sebe kbelíky špíny. Přál bych nám, abychom dostali rozum a žili normálně.