V severočeských řekách se usadili bobři a nutrie. V Ohři, Bílině i Labi

Roztomilé hnědé čumáčky a jiskrná černá očka, které už vyloudily nejedno jablko či rohlík. V severočeských tocích došlo v posledních letech k nárůstu populace vodních hlodavců, zejména bobrů a nutrií. Často ale způsobují škody, které podporují nezodpovědným chováním i sami lidé, jež zvířata i navzdory zákazům krmí.

V povodích řek Ohře, Labe a Bíliny se můžeme čím dál častěji setkat se stopami dřevorubeckého úsilí bobra evropského. Na našem území stále ještě vzácný a přísně chráněný hlodavec se zabydlel především v okolí Ústecka a Litoměřicka, narazit na něj ale můžete i v okolí Kadaně či Chomutova. Přestože z Moravy, která je tradiční bobří baštou, směřují na jejich adresu už jen „hromy a blesky“, v povodí Ohře zatím větší škody nepůsobí.

Škody jdou do desítek tisíc korun

„Škody lze vyčíslit v desetitisících korun ročně,“ říká mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Škody jsou natolik malé, že podnik ani nepožaduje jejich kompenzaci státem, ale hradí je sám.

„Na vodním díle Skalka je ale třeba činnost bobra vítána, protože se stará o nálety. Hráze staví především v lokalitách, kde svému okolí neškodí,“ upřesňuje Svejkovský. Přestože zvíře zatím důvěru vodohospodářů nezklamalo, mají se i přesto na pozoru a pečlivě sledují, zda nespásá a nekácí dřeviny tam, kde nemá.

V povodí Ohře útočí mývalové. Zoologové požádali o pomoc i armádu

Rozšíření populace vzácného zvířete ale bohužel nic nevypovídá o zlepšení kvality vody v řekách „Nepřikládal bych tomu nijak velkou váhu,“ odmítá zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Vít Tejrovský.

„Bobr se zabydlel na Ústecku i v místě, kde se setkává Bílina s Labem. Přitom Bílina patří k nejvíc znečištěným řekám v republice,“ říká Tejrovský. Důvod, proč se zdržují v severočeských vodách, je zakořeněný pravděpodobně v původu jedinců. „Proniká sem po velkých tocích z Německa a Polska,“ vysvětluje zoolog.

Mnohem větší škody zatím způsobuje další hnědý hlodavec, nutrie říční. Té se daří zejména na Ohři na Chomutovsku. Vodohospodáři ji tu ale vidí jen velmi neradi. Občas totiž neodolá a okusuje různou kabeláž, třeba i na nejvyšším mostě v České republice, na Hačce.

Za jejich rozšíření mohou především lidé. „Hojně a často je krmí, takže před pěti lety čítala populace na Hačce 35 kusů,“ vypočítává mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.

FOTO: Lidé si po Vánocích pletou zvěř s popelnicí na bioodpad

U obce Zelená je nutrií ještě více, populace dosahuje k sedmi desítkám. A počty v celém povodí neustále rostou. „Rozmístili jsme cedule o zákazu krmení, ale občané ho nerespektují,“ podotýká Svejkovský. Vodním chlupáčům podstrojují čerstvou zeleninou, pečivem i sladkými piškoty.

Podle zoologa Víta Tejrovského si nutrie na krmení rychle přivykají a do budoucna je jejich množení velký problém. „Není to původní druh, do přírody nepatří. Dostal se do ní z kožešinových farem. Z přírody by měl zmizet,“ doplňuje Tejrovský. S tím počítá i Evropská unie, která nutrie loni zařadila na seznam invazivních druhů určených k vyhubení.