Horší zprávou je skutečnost, že ač žijeme něco zdravěji než před 25 lety a rozhodně máme lepší zdravotní péči, stále ještě ze všech chorob nejvíce umíráme na srdečně cévní choroby umírá na ně u nás 43 % mužů a 52 % žen. Přes výrazné zlepšení zůstáváme v Evropě horším průměrem. A nemocných se srdečními a cévními chorobami v České republice nijak neubývá. Čím jsme starší, tím jsme jimi více ohroženi.

Tato onemocnění se ale připravují od středního věku a často již od mládí. Mluvíme o riziku a rizikových faktorech srdečně cévních onemocnění. Snižováním rizika lze srdečně cévním onemocněním předcházet (primární prevence) nebo lze zlepšit i zastavit další průběh již zjevného onemocnění (sekundární prevence).

Studie MONICA byla zahájena v roce 1985 jako celosvětová epidemiologická studie s cílem dokumentovat vývoj nemocnosti kardiovaskulárními chorobami a její vztah k rizikovým faktorům kardiovaskulárních chorob, kterými jsou zejména kouření, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků a cukrovka, a zjistit, jak je výskyt a průběh onemocnění srdce a cév ovlivňován jejich prevencí a léčbou.

Ve studii byly vyšetřovány reprezentativní vzorky populace (vybrané skupiny obyvatel) v daném státě, studie byla v několikaletých intervalech opakována a vyhodnocována. Studie prokázala výrazné rozdíly v postižení populace srdečně cévními onemocněními v jednotlivých zemích a příznivý vývoj nemocnosti a úmrtí na kardiovaskulární choroby zejména v západní a severní Evropě.

Ve většině zemí byla studie v polovině devadesátých let ukončena, ale v České republice, kde se rychle měnil životní styl a výrazně klesala především kardiovaskulární úmrtnost, studie pod názvem post-MONICA pokračovala. Vzorek obyvatel ve vybraných okresech byl vyšetřen i v letech 1997/1998, 2000/2001 a 2006/2008.

Podařilo se tak získat velmi cenné údaje pro období, kdy se v České republice zmírnila některá srdečně-cévní rizika, například v důsledku pozitivních změn ve výživě (živočišné tuky byly nahrazovány rostlinnými, rostla celoroční spotřeba zeleniny a ovoce) nebo proto, že zejména vzdělanější vrstvy omezily kouření. K velkým změnám docházelo i v kardiologické péči.

Byla zavedena řada nových léků a léčebných postupů, např. tzv. angioplastiky otevírání zúžených či uzavřených koronárních tepen, zvlášť akutně, u čerstvého srdečního infarktu. Dále se rozvíjela srdeční chirurgie, zlepšovala se kontrola a léčba vysokého krevního tlaku atd.

Nyní je zajištěno další pokračování studie MONICA v České republice. Postupně budou vyšetřeny náhodně vybrané osoby v devíti okresech. Prvním bude tradičně litoměřický okres, kde studie proběhla již 3x, naposledy od října do prosince 2006.

Pacienti budou ambulantně vyšetřováni v litoměřické nemocnici od začátku listopadu do začátku prosince 2015 týmem odborníků z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. Získaná data zůstanou při zpracování ve studii důsledně anonymní.

Studie je přínosem hlavně pro vyšetřeného pacienta. Na základě 30 minutového ambulantního vyšetření sestávajícího z dotazů na dosavadní zdravotní stav a na expozici riziku srdečně cévních onemocnění, ze změření některých tělesných parametrů, jako krevního tlaku, výšky, váhy, obvodu pasu, a z vyšetření vzorku krve lékař posoudí současný zdravotní stav a riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně cévních onemocnění pacienta.

Každému vyšetřenému pacientovi bude ve spolupráci s jeho praktickým a odborným lékařem eventuelně navržena další léčba. Posouzení rizika, účinná prevence a včasná léčba jsou právě u srdečně cévních chorob pro další osud pacienta nesporně rozhodující.

Studie poskytne nové informace o současném výskytu a závažnosti srdečně-cévních onemocnění, o faktorech, které je podmiňují a určují jejich další průběh, a o současném stavu a účinnosti jejich léčby. Umožní tak dále zlepšovat zdravotní péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami, mimo jiné i účelnějším vynakládáním prostředků.

Aby studie, která je organizačně a finančně náročná, splnila zadání, je naléhavě nutná účast každého pozvaného pacienta. Pomůže tím hlavně sobě, ale i českému zdravotnictví, na které se každý z nás, dříve či později, obrací.

MUDr. Jan Bruthans, CSc, FESC, Centrum kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerova nemocnice, Praha