Kliknutím zvětšíteStatistiky však také ukazují, že přesně 356 odsouzených v Ústeckém kraji zůstává na svobodě. Do nástupních věznic v Teplicích a Litoměřicích totiž k výkonu trestu odnětí svobody nenastoupili.
„Obecně do nástupních věznic přicházejí odsouzení, kteří za sebou mají celou škálu trestné činnosti,“ říká mluvčí VS Petra Kučerová. „Převážně jde o majetkovou trestnou činnost typu krádeže, vykázání a porušování zákazu řízení,“ doplňuje mluvčí Vazební věznice Teplice Michal Kruťa.
V ČR od roku 2017 místo původních čtyř typů věznic s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou existují už jen věznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou. Po rozhodnutí soudu, do kterého typu věznice odsouzený patří, VS dotyčného sama rozdělí do oddělení podle zabezpečení.
Program zacházení
Odsouzený může o stanovení nástupu do konkrétní nástupní věznice požádat. „Příslušný soud pak zašle všechny dokumenty přímo do této konkrétní věznice. Pokud nastoupí do kterékoli nástupní věznice, neznamená to, že v ní musí vykonat celý trest,“ vysvětluje Kruťa s tím, že po sestavení tzv. programu zacházení se odsouzení z nástupních věznic přidělují i do ostatních zařízení.
„Do vazební věznice v Litoměřicích jsou vybíráni odsouzení, kteří mají určitou kvalifikaci a požadovanou úroveň chování a vystupování, včetně pracovních dovedností a návyků,“ upřesňuje mluvčí litoměřické věznice Jaroslav Kindl.
Jak říká odborník na sociálně patologické jevy Jiří Škoda z ústecké univerzity, v některých případech má pachatel závažné důvody, které mu v nástupu do vězení brání. „Patří mezi ně například nevyléčitelná, životu nebezpečná onemocnění, závažná duševní onemocnění nebo zajištění péče o bezvládného partnera. Daleko častější jsou však případy účelových obstrukcí ze strany odsouzeného,“ říká Škoda.
Nováčci mají nahnáno
V těchto případech jsou motivy pachatele podle Škody prý vcelku jednoduché. „Pokud jde o prvovězněnou osobu, je nástup do vězení závažnou krizí, na jejíž plné důsledky není osobnost odsouzeného připravena. Znamená to odtržení od rodiny, rodinnou krizi, která často končí i rozvodem, ztrátu osobní svobody, výrazné narušení intimity, totální změnu životního režimu, frustraci z nedosažení plánovaných cílů i emocionální deprivaci,“ vyjmenovává Škoda. To všechno jsou pak negativní důsledky, kterým se odsouzený snaží vyhnout.
„Jiná situace je u recidivistů s určitým stupněm prizonizace, tedy procesu uvyknutí si na prostředí věznic. Zde nejsou snahy vyhnout se nástupu do vězení tak intenzivní,“ doplňuje Škoda.
Pokud dotyčný do věznice nenastoupí, VS to nahlásí příslušnému soudu. „Soud vydá příkaz k dodání k výkonu trestu. Odsouzenému v takovém případě hrozí další trestní stíhání za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ vysvětluje mluvčí Krajského soudu v Ústí Veronika Suchoňová.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
