Hned tři mláďata vzácného sokola stěhovavého se už už chystají poprvé vylétnout z hnízda. Mají ho v jedné z budek na nejvyšším ochozu závětrné strany komína v čížkovické cementárně. Za posledních pět let zařízení ve výšce 120 metrů pomohlo na svět celkem 15 mláďatům.

Dospělý pár letos vyvedl dvě samičky a jednoho samečka. Mláďata v uplynulých dnech okroužkoval ornitolog Václav Beran. Pravděpodobně jen těsně před tím, než se naučí létat. Vylíhnout se mohli kolem 20. dubna. „Loni ornitologové kroužkovali také v tuto dobu, ale jak byla dlouhá zima, byly to zatím jen malé opeřené koule na nožičkách, kterým bylo tak 14 dní,“ ohlédla se mluvčí cementárny Milena Hucanová.

Potvrdil to Václav Beran, který se zabývá monitoringem sokola v Ústeckém kraji. „Letos je to u sokolů rozhozené. Někteří sedí ještě teď na vejcích, jiným už létají mláďata,“ uvedl. Do cementárny přišel v roce 2012 s návrhem instalovat zde budku. „Sokol stěhovavý je u nás stále vzácný, kriticky ohrožený druh, který tradičně hnízdí na skalách. Ty jsou ale pod silným tlakem turistů, horolezců a dalších lidí, a proto zde často nemají klid na hnízdění,“ vysvětlil. Speciální budky byly v té době už na několika výškových budovách v zemi. „U nás to bylo o to lepší, že je na komíně ochoz, takže když se mláďata učí létat a vylezou z budky, nespadnou z ní rovnou na zem,“ řekla Hucanová.

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín

Pozorování sokolů na výměníku čížkovické cementárny.

Hned v listopadu 2012 na cementárně nainstalovali dvě budky, jednu na nižší a další na nejvyšší ochoz až pod špičku komína. „Hnízdí vždycky jen na tom vyšším,“ konstatovala mluvčí s tím, že v dolní budce mají zásobárnu ulovené potravy. Pokusily se tam prý uhnízdit poštolky z výměníku, ale sokoli jim jasně dali najevo, že komín je jejich.

Sokoli v Čížkovicích hnízdí pravidelně od roku 2015. V budce nedávno nainstalovali fotopast, díky níž budou moct ornitologové zjistit, zda se sem vrací vždy stejný pár. V minulých letech zde hnízdil sameček, který se narodil v nedalekém Unipetrolu, samice byla neznačená. Mladí se nyní budou nejspíš pár měsíců držet v areálu, rodiče loví v okolí cirka do pěti kilometrů. V nížině poblíž cementárny je pro ně potravy hodně. Často ale prý jen sedí na komíně, vyhlížejí kořist a loví z něj.

Kde všude hnízdí

V okrese žádní další sokoli nejsou, ani v přírodě. „Nejsou tady vhodné skály. Teoreticky by mohli být v Portě Bohemice, ale nehnízdí tam. Jakmile jim však dáme budku někam na komín, objeví se tam,“ uvedl Beran. Nejblíže mají sokoly v elektrárně v Mělníku, v teplárnách v Děčíně a v Ústí nad Labem. Průkopníkem budek na komínech byla společnost ČEZ.

Demonstrace u městské nemocnice 1. května.
Zastavení prodeje lidem nestačí. Chtějí zrušenou diskuzi i hlavu šéfa špitálu

Sokolům průmyslové areály vyhovují. „Komíny jsou postaveny k dálkovému rozptylu, spaliny jdou daleko a až pak v malých koncentracích klesají,“ připomněl Beran. Než však jdou spaliny do komína v Čížkovicích, procházejí filtrem. Ten loni Lafarge Cement rekonstruoval. „Průměrné se tím emise prachu meziročně snížily hned desetkrát na 1,07 mg/m3. Při současném platném limitu 20 mg/m3 je zařízení provozováno skutečně s nejnižším možným dopadem na životní prostředí,“ ujistila Hucanová. Ani běžné industriální zvuky ptákům nevadí, ostatně jsou vysoko nad jejich zdroji.

Zaměstnanci cementárny jsou podle mluvčí sokoly nadšeni. „Jsme tu všichni takoví amatérští ornitologové,“ usmála se. S hnízděním nejsou spojeny takřka žádné náklady, ze začátku ale společnost zaplatila instalaci budek a první rok přispívala i na monitoring. V současnosti podporuje také projekt České společnosti ornitologické na záchranu sýčka obecného v Českém středohoří. V Čechách zbývá sto párů, 50 jich je u nás.

Vedení cementárny se nápad na zahnízdění sokolů líbil i kvůli tomu, že díky nim mohla získat přirozený odlov holubů. „Ti se dostávají do některých konstrukcí, kde se potom potýkáme s hygienickým problémem kvůli jejich všudypřítomnému trusu. Zařízení pak musíme komplikovaně čistit,“ konstatovala mluvčí.

Se šesticí soutěžících dam se vyfotili všichni, kteří se na jejich proměně podíleli.
FOTO: Osmý ročník Proměn. Nejvíc hlasů čtenářů dostala Lucie Hanusová z Oseka

To Deníku potvrdil zdejší koordinátor výroby. „Občas sokoly vidím, jak loví holuby. Jsou jich ale takové přírůstky, že by jich tu muselo být sto, aby to trochu zredukovali,“ dodal . Ptáci tam nejsou jedinou zvěří. „Běhají tu zajíci, bažanti, i srnčí zvěř. Areál je velký, mají tu spoustu krytů, klid a potravu. Doprava je neruší, jezdí se zde nejvýš dvacítkou,“ popsal muž zdejší podmínky.