Veterináři spolupracují s celníky, policií i s veřejností. Ve spolupráci s celníky zachytili například polské drůbeží produkty kontaminované salmonelou. „Jestli mám z něčeho opravdu radost, tak je to dotažení kauzy Ekochov CMN. Nejedná se ani tak o udělené pokuty, ale o skutečné zlepšení stavu a změnu k lepšímu,“ řekl ředitel KVSU Daniel Macháček k případu, ve kterém padlo i trestní oznámení, jelikož vlivem zanedbání péče došlo k obrovskému množství úhynů. KVSU provedla v rámci šetření 190 pitev uhynulých kusů, u dalších dvou stovek zvířat se neví, kam se poděla. Na vině je špatné značení zvířat.
To byl sice největší, ale zdaleka ne jediný případ, který musela správa řešit. „Mezi ty bizarní patří natření střechy lepicí směsí tak, aby se přistávající holubi přilepili. Jelikož to bylo v letních měsících, zemřeli ptáci vedrem, žízní a vyčerpáním při snaze o vysvobození. Jednalo se o hotel v Lounech a majiteli holubi vadili,“ zmínila příklad z Lounska ředitelka ochrany zdraví a pohody zvířat ústecké krajské veterinární správy Lenka Hanušová.
Z hlediska rizikových onemocnění divokých zvířat se na Litoměřicku objevil jeden případ tularemie, což je bakteriální onemocnění ohrožující člověka. Naopak planým poplachem se ukázaly nálezy uhynulých divokých prasat na hranicích Ústeckého a Libereckého kraje. „Hlášení se k nám dostalo v pátek večer a okamžitě musely být vzorky testovány v certifikované laboratoři. Ani si neumíte představit tu úlevu, když testy vyšly jako negativní,“ popisovala stresující část víkendu Hanušová.
„V případě afrického moru prasat není otázkou, zdali k nám přijde, ale kdy,“ doplnil ji ředitel Macháček s tím, že není v silách veterinářů zastavit šíření nemoci.
„Jakmile se někde objeví, musíme okamžitě reagovat. To mimo jiné znamená vyhlášení karanténní zóny o ploše 200 kilometrů čtverečních,“ přiblížil jedno z prvních opatření Macháček.
Správa, která má za úkol i veterinární kontrolu na jatkách a dozor nad výrobou potravin, jezdí i na kontrolní výjezdy na tržiště, kde je cílem kontrola dodržování hygienických podmínek během prodeje. Ve spolupráci s celníky veterináři odhalili například zásilku masa určenou pro kebab, která místo toho, aby byla v hluboce zmraženém stavu, začínala pomalu tát, nebo stovky vajec neznámého původu vystavené na sluníčku na veřejném trhu.
V rámci Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF – Rapid Alert System for Food and Feed) řešila KVSU 12 oznámení týkajících se drůbežího masa, kebabu a výrobků z drůbeže dovezených z Polska, které obsahovaly bakterie rodu Salmonela.
„Při tom enormním množství práce je jedním z cílů zachování psychické kondice našich lidí,“ konstatovala nakonec s pousmáním Lenka Hanušová, která přiznala, že klesl počet preventivních kontrol, ale naopak vzrostlo množství kontrol cílených.