Je to jen pár dní, co tam stála statná dvojitá lípa. Teď ji v malé vesničce u Úštěka připomíná jen rozbitý pařez. A nověji také namalovaná lípa, přehnutá napůl jako symbol pokácení živého stromu. Je zavěšená na improvizované konstrukci, kde ač zlomena, ve větru vlaje. Autorkou je SimOnaVinš a v Lukově bydlí právě naproti domu, před nímž strom donedávna stál. Lípu zasadila před 33 lety na návsi, když se narodil její syn. Před měsícem ale pozemek koupili sousedé a zažádali si o povolení pokácení. Od úřadu dostali kladné stanovisko.

Co je to street art
Street art je forma vizuálního umění, která vzniká na veřejných prostranstvích, často bez výslovného povolení vlastníka nemovitosti někdy i na hranici zákona nebo přes jeho čáru. Zahrnuje širokou škálu uměleckých projevů včetně graffiti, nástěnných maleb a dalších technik. Nejznámějším reprezentantem oboru je tajemný umělec z Anglie Banksy.

SimOna neobvyklým street artovým dílem protestuje proti nedávnému pokácení lípy. „Nemůžu se dívat na dobývání pařezu údajně špatně založené lípy, který i přes týden dolování pořád nechce ven. Tak jsem si postavila zástěnu,“ komentuje to tvůrkyně. Kácení zdravého stromu, podle ní bez důvodu, se podle SimOny s požehnáním stavebního odboru městského úřadu ve vsi a v okolí děje opakovaně. A to paradoxně za situace, kdy je o pozitivním vlivu stromů na krajinu daleko jasněji než dřív a i kvůli tomu se masivně propaguje sázení nových stromů.

SimOna neprotestuje jen výtvarným dílem. Stěžovala si už na stavebním odboru a starostovi. „Ale odpověděli mi, že vše je v pořádku a dle práva,“ popsala. Pak navštívila litoměřickou Správu CHKO České středohoří. „Doporučili mi občanskou iniciativu spolku,“ shrnuje jednání SimOna s tím, že na CHKO ještě oficiálně podala podnět k přešetření povolení na pořezání lípy. Mluvila také s dendroložkou z CHKO, která má v tomto měsíci postup úřadu prověřovat. „Tady nejde jen o ten jeden strom. Ale o působení stavebního odboru městského úřadu na celém Úštěcku,“ upozorňuje SimOna.

Úřednice: Čím by byl strom starší, tím větší problém by byl

Deník telefonicky kontaktoval majitelku pozemku, kde lípu pořezali. „Žádné komentáře, nic vám k tomu říkat nebudu,“ reagovala žena po představení reportéra a nástinu, proč volá. Povolení ke kácení vydával úštěcký odbor výstavby a životního prostředí. Podle něj lípa nebyla dobře zapěstovaná od samého začátku. „Odspodu rostla špatně, měla nízký základ a ani ne ve výšce půl metru se rozdvojovala. Vytvářelo to tlak na prostředek, mohlo by dojít k rozlomení zejména kvůli silnému větru, který je teď docela častý,“ poukazuje úřednice Zuzana Fašianoková.

Strom tak byl podle odboru nestabilní, a to bylo nebezpečné především kvůli blízkému elektrickému vedení, parkujícím autům, ale i častému pohybu osob. „Čím by byl strom starší, tím větší problém by byl,“ dodala Fašianoková s tím, že podle fotky strom začínal vevnitř hnít. „Takže mám čisté svědomí, že jsem dovolila pokácení stromu, který by byl čím dál větším rizikem pro okolí,“ shrnula úřednice.

Oceněný web obce Mnetěš
Nejlepší obecní web v kraji má Mnetěš, ve Zlatém erbu bodovala i města

Povolování kácení na Úštěcku se Zuzana Fašianoková věnuje už čtvrstoletí. Připouští, že zbavit se stromů chtějí lidé čím dál víc. Ročně má na stole 50-60 žádostí, tedy řádově víc než třeba před deseti lety. Podle Fašianokové je to ale především důsledek klimatických změn a jejich dopadu na kondici stromů. Špatně snášejí sucho, zvyšování teplot, zejména jasany a olše jdou podle úřednice pryč. Dřeviny mají i choroby, kterými dříve netrpěly, jako houbová onemocnění, více jsou napadány lýkožroutem. A to nejen jehličnany, ale třeba i jasany.

Zejména břízy podle úřednice často nedosáhnou na ubývající spodní vodu, usychají, a pak jsou životu nebezpečné. „Jednu třetinu žádostí mám kvůli tomu, že stromy jsou pomalu, nebo úplně suché,“ poznamenala Fašianoková s tím, že za každý pokácený strom nařizuje náhradní výsadbu včetně povinné péče. To se týká i majitelů pozemku v Lukově, kteří pokáceli dvojitou lípu. Úřednice nejen jim doporučuje vysazovat stromy trvalejšího rázu s hlubšími kořeny.

Regulace kácení? Shora nejspíš žádná není

Naši redakci zajímalo, jestli v současné době, kdy se masivně sázejí nové stromy, zároveň existuje nějaká směrnice či pokyn úřadům, aby místní odbory životního prostředí na obecních úřadech přistupovaly i k žádostem o kácení stromů na soukromém pozemku obezřetněji. Například aby v případě, že jde o zdravé, nikoho neohrožující stromy, žádost odmítly. Ministerstvo životního prostředí, které by pravděpodobně mělo být iniciátorem podobné metodiky, ani po dvou týdnech neodpovědělo.

Miroslava Floriánová z iniciativy Sázíme budoucnost pod hlavičkou Nadace Partnerství připomněla, že místní orgán ochrany přírody kácení povolit nemusí, zejména pokud kmen nemá obvod pod 80 a výšku do 130 centimetrů. I když úředník z nějakého důvodu kácení povolí, může podle Floriánové zároveň uložit náhradní výsadbu. „O nějakém metodickém pokynu či směrnici z poslední doby, která by měla regulovat povolování kácení, osobně nevím,“ dodala expertka.

Mohlo by vás zajímat: Pomlázka na silnicích. Hřešící řidiči si vykoledovali pokuty za tisíce korun

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín