Místní společnosti Gerhard Horejsek a Gurmánie, roudnická elektrofirma Elzeton nebo dobříňský řemeslník Martin Zajíc. To jsou jen někteří zaměstnavatelé, kteří již využili možnosti projektu Iniciativa podpory zaměstnanosti mládeže. Ten druhým rokem podporuje absolventy škol bez praxe. Mezi zájemci o vstup do projektu převažují mladí s maturitou, méně je absolventů středních odborných škol a nejméně vysokoškoláků.

Zaměstnavatelé, kteří mladé bez pracovních zkušeností přijmou, získají dotaci na jejich mzdu. Většinou ve výši 15 tisíc korun měsíčně po dobu až jednoho roku.

„Do projektu se zapojují malí podnikatelé i velké firmy,“ říká Andrea Tvrzníková z kontaktního pracoviště projektu na litoměřickém úřadu práce. „Žádají dělníky i administrativní síly. Poptávka je spíše po vyučených, konkrétně třeba po truhlářích a kadeřnicích. Zrovna těch se ovšem nedostává. Na tom je znát, že ubývá mladých lidí ovládajících řemeslo.“

Nabídku využil i bývalý profesionální hokejista NHL Martin Škoula, který v Litoměřicích provozuje firmu Boathouse. Na labském nábřeží opravuje lodě a prodává rybářské potřeby. „Hledal jsem za pokladnu někoho, kdo o našem sortimentu něco ví,“ říká Škoula.

Vybral si Radku Schwärovou, která se spolu se svým partnerem věnuje rybaření. „Nikdy předtím jsem nepracovala,“ svěřuje se mladá žena. „Byla jsem na mateřské, pak mi nechtěli vzít do školky syna a následně jsem zůstala v domácnosti.“ Podnikatel byl s Radkou spokojený. I potom, co vyčerpal dotace od úřadu práce, si ji ponechal v pracovním poměru. „Ve firmě jsem se našla,“ pochvaluje si mladá žena.

Takový happyend bývá na Litoměřicku pravidlem. Udržitelnost účastníků projektu u zaměstnavatelů se pohybuje kolem 80 procent. Firmy a podnikatelé jsou i ze Štětí, Lovosic, Libochovic nebo Úštěku. Zájem mají rovněž starostové malých obcí. V Malých Žernosekách, ve Vrbici nebo Ctiněvsi díky projektu vznikla pracovní místa pro uchazeče se základním vzděláním. Úřad práce spolupracuje i s poskytovateli sociálních služeb.

Úřad podporuje mladé i v tom, aby vyjeli pracovat do ciziny. Půl roku jim přispívá na ubytování a částečně i cestovné. Nejatraktivnější zemí jsou pro ně Německo a Anglie. Jeden z uchazečů pracoval na lodi, další jako servírka, jiný jako pomocný dělník.

„Jsou tam spokojení, prohloubí si jazykové znalosti a osamostatní se. Pokud nemají závazky, je to pro ně výborná možnost, jak získat praxi,“ myslí si Tvrzníková.

Ta i její kolegyně si při motivování mladých lidí někdy připadají i jako psycholožky. „Kolikrát musíme zacházet také do osobních či rodinných záležitostí,“ popisuje. Podle ní existují uchazeči, kteří chtějí pracovat, rádi docházejí na školení a je u nich vidět snaha. „S některými se spolupráce nedaří, ti pak potřebují více motivovat a podpořit.“

O vstup do projektu, který se celým názvem jmenuje Iniciativa podpory zaměstnanosti mládeže pro region NUTS 2 Severozápad v Ústeckém kraji, dosud v okrese projevilo zájem 367 firem. Zatím se podařilo obsadit více než polovinu nabízených pozic. Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Doběhne s koncem příštího roku.

Jaroslav Balvín