„Potěší i tím," upozorňuje litoměřický amatérský astronom Miroslav Zimmer, spolutvůrce rozhlasového pořadu Planetárium, „že úkaz i přes časnou ranní dobu připadá na den volna, kdy můžeme pěkně všechno dospat. Pozor ale, nezaspat! Chcete-li úplné zatmění vidět, nařiďte si budík už na třetí hodinu ráno!"

Zatmění vzniká tehdy, když se Měsíc, který je v té době na opačné straně oblohy než Slunce, dostane do stínu Země. Nynější zatmění začne ještě o něco dříve polostínovou fází, ta ale není očima pozorovatelná. Částečně se Měsíc začne zatemňovat krátce po třetí hodině ranní.

„Nejzajímavější bude fáze úplného zatmění, při kterém plný stín Země začne ukrajovat z měsíčního disku. Tu vypočítali astronomové na 4. hodinu a 11. minutu," říká Mirek Zimmer a dodává, že největší fáze nastane krátce po tři čtvrtě na 5. Úplné zatmění pak skončí v 5 hodin a 23 minut. Potrvá tedy víc než hodinu.

Pak zatmění přejde zase do částečné a následně do téměř nepozorovatelné polostínové fáze. Náš souputník pak zapadá krátce před 7. hodinou ranní, téměř současně s východem Slunce.

Kde a jak se dívat?

„Dívat se budeme směrem k západnímu obzoru. Nejlepší podmínky k pozorování zatmění budou samozřejmě tam, kde není obloha přesvětlená pouličním osvětlením, někde za městem. Měsíc z oblohy úplně nezmizí, zemská atmosféra láme sluneční paprsky jako hranol a ty stačí slabě osvítit měsíční disk. Ten pak má cihlově načervenalou až nahnědlou barvu," upřesňuje Mirek a radí i čím pozorovat.

„Úkaz vynikne v dobrém triedru, můžeme vidět, jak tmavne celá obloha a jak jsou lépe vidět okolní hvězdy. V silnějším dalekohledu je možné sledovat pohyb stínu či světla přes velké měsíční krátery a další útvary. Zatmění je samozřejmě i příležitostí k fotografování. Můžeme jev zachytit buď silnějším teleobjektivem ze stativu a s nastavením vyšší citlivosti, nebo světelnějším objektivem s ohniskem mezi 24 až 80 mm, který umožní zachytit spolu se zatměním i okolní krajinu, domy a podobně."

V té době budou na obloze svítit výrazná souhvězdí, která jinak dominují až na zimní obloze Orion, Býk, Blíženci. Na opačné straně od úkazu na východě bude vycházet nad obzor pěkné seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva.

A co superúplněk?

„V souvislosti se zatměním se teď bombasticky mluví o superúplňku. Žádná senzace s obrovským Měsícem se ale nekoná. I tak to ale bude pěkné. Prakticky jde o to, že asi hodinu před úkazem bude Měsíc na své nebeské pouti v tomto roce nejblíž Zemi přesně 356 876 kilometrů. Bude tedy asi o 15 procent větší než při nejmenším možném úplňku," vysvětluje Miroslav Zimmer, který si pondělní úkaz samozřejmě nenechá ujít. Už jen proto, že další úplné zatmění uvidíme v Česku až za necelé tři roky 27. července 2018. Přejme si tedy na Václava jasnou oblohu.