Čížkovice a Želechovice žijí pestrým kulturním životem

Nedaleko Třebenic leží obec Čížkovice, jejíž historie sahá podle dochovaných pramenů až do roku 1276. Do jejího správního území spadá i obec Želechovice, jež je sice o něco mladší, ale i tady se psaly významné dějiny.

Obě části mají dohromady asi čtrnáct set obyvatel, kteří mohou být právem pyšní nejen na historii, ale i současnost obce. Je zde nejen upravené prostředí, ale i množství možností k využití volného času.

V obci je kulturní dům, základní a mateřská škola, pošta, dvě restaurace a dva obchody. Dále tu mají Domov pro seniory, Dům s pečovatelskou službou a Diagnostický ústav sociální péče. Do obce dojíždí dvakrát v týdnu lékař.

Starostou obce je již třetím rokem ředitel zdejší základní školy Arnošt Waschta.

Co se u vás v obci v poslední době nejvíce změnilo?
Určitě největší krok jsme učinili v oblasti kultury. Dříve to tu fungovalo jen na způsob zájezdů na divadelní představení. Nyní se snažíme přivést kulturu sem. Zveme známé osobnosti, aby u nás vystoupily. Měli jsme tu Směšné divadlo Luďka Soboty, Františka Ringo Čecha a řadu dalších umělců, kteří zde předvedli kvalitní představení. Lidé sice rádi dojedou do divadla, ale život v obci má také tu kulturu obsahovat.

Máte dokonce vlastní divadelní spolek. Jak se podílí na kultuře v obci?
Divadelní spolek je teprve v začátcích, ale už má za sebou svou první premiéru. Jeho prvním představením byla zatím pohádka pro děti z mateřské školy, ale měla velký úspěch. V příštím školním roce bychom ji chtěli zahrát i školkám z Lovosic a okolí.

Obec je velmi pěkná a upravená, jak to děláte?
Často se setkávám s tím, že lidé obec chválí. Staráme se o údržbu a úklid a rozmístili jsme do ulic přes 60 odpadkových košů, aby ubylo nepořádku. Hlavní vliv měl ale fakt, že obec přispívala občanům na zateplování domů, aby udělali nové fasády. Lidé toho hodně využili. Tyto příspěvky už nedáváme, ale chceme podpořit novou výstavbu prodejem parcel za výhodné ceny. V zastupitelstvu jsme schválili pro lidi velmi příznivou cenu. Ve srovnání s cenami v okolí jsou levné.

Kolik parcel máte a jak zabráníte případným spekulacím s nimi?
Obec má k dispozici 37 pozemků pro výstavbu domů. Proti spekulacím je to ošetřeno tak, že pokud parcelu majitelé nevyužijí, musí nabídnout přednostní právo k její koupi obci, a to za stejnou cenu, za jakou parcelu získali. Jde nám o to, aby tu skutečně vyrostly domy.

Jaké máte letos plány? Usilujete o nějaké dotace?
Plánů máme mnoho, ale některé akce jsou podmíněny získáním dotací. Aby naše žádosti byly úspěšné, spolupracujeme s profesionální agenturou. Právě žádáme o dotace na revitalizaci zámeckého parku, který jako kulturní památka musí splňovat určitá kritéria. Myslíme si, že když stát stanovuje podmínky, měl by se podílet i na financování. Letos jsme s pomocí dotací opravili požární nádrž a také bychom chtěli zvýšit kapacitu školní jídelny.

S čím máte v obci problémy, co vás nejvíce trápí?
V tuto chvíli máme velké potíže s řešením situace na sídlišti. Chtěli bychom tam opravit komunikace a chodníky, ale ty jsou bohužel nefunkční, protože na nich parkují auta. Není tam žádné místo a řidičům nic jiného nezbývá. Hledáme nějaké východisko, jak tuto situaci vyřešit.

Druhou naší starostí je velký provoz na silnici I/30, která vede naší obcí. Lidé tu mají velké potíže s přecházením. Současné dopravní předpisy nám nedovolují cokoliv s tím dělat. Zpomalovací práh vůbec nepřipadá v úvahu, protože je to hlavní tah. Chodí tudy děti do školy a je to pro ně nebezpečné. Chtěli bychom proto požádat o nějaké blikající zařízení nebo přechod se semafory.

Na sobotu chystáte každoroční pouť. Na co se lidé mohou těšit?
Bude to celodenní zábavná akce, na které si každý přijde na své. Stejně jako v loňském roce chystáme legrační fotbálek s týmem Arabely. To je družstvo, složené ze známých osobností, něco jako Amfora. Program doplní také členové Sboru dobrovolných hasičů a sportovci. Letos bude pouť o něco slavnostnější, neboť při ní poprvé použijeme nový altán s jevištěm, který obec nechala postavit. Večer program končí taneční zábavou.

Sbor dobrovolných hasičů Čížkovice se věnuje práci s mládeží. Vede děti už od tří let

Sbor dobrovolných hasičů funguje v obci Čížkovice už od roku 1926. Dodnes plní svůj hlavní úkol, se kterým byl kdysi založen, neboť několikrát do roka vyjíždí k požárům. Jeho zásahová jednotka pomohla profesionálním hasičům během letošního roku už u tří požárů. Dvakrát zasahovala v Želechovicích, kde hořely stohy, a jednou při vzplanutí lesa mezi Lukovem a Milešovem.

Kromě pomoci v krizových situacích se dobrovolní hasiči věnují také požárnímu sportu, ve kterém soutěží dospělá i dětská družstva. Do sboru je přihlášeno sedmnáct dětí a mají tu i přípravku. Jsou to děti ve věku od tří do šesti let, které si říkají plamínek.

Práce s mládeží se Čížkovickým velmi daří a děti sklízejí úspěchy.

Sbor se přátelí i s kolegy z Německa. „Každoročně se scházíme s dobrovolnými hasiči z Klipphausenu, které zveme na své pohárové soutěže a oni zase na oplátku zvou nás. Ukazujeme jim také pamětihodnosti Litoměřicka. Už viděli zámky v Libochovicích a Ploskovicích a letos jsme s nimi navštívili Oblastní muzeum v Litoměřicích,“ hodnotí přátelství velitel sboru Jaroslav Kovařík.

Čížkovická škola je výjimečná

Čížkovická škola je jedna z mála škol v Česku, které mají v jedné budově běžné i speciální třídy. S tímto nápadem přišli zdejší učitelé již v roce 1995, snad jako první v republice. Vedení školy chtělo dát šanci dětem z místního diagnostického ústavu a otevřelo tu pro ně dvě speciální třídy. „Zpočátku to bylo velmi obtížné, protože nikdo nevěděl, jestli je to vůbec možné. Dokázali jsme to a daří se nám,“ říká ředitel školy Arnošt Waschta. „Dnes už žákům ani nepřijde, že pracují společně s mentálně postiženými dětmi. Integrace není o tom, že dáme slabší dítě do třídy, když se tam necítí dobře, budeme ho hodnotit odlišně a čekat, že se začlení do kolektivu. Je to o tom, naučit děti spolupracovat a jít společně za svým výsledkem. Ze začátku samozřejmě byly problémy, ale teď jsou na to děti zvyklé a vzájemně si pomáhají,“ vysvětluje Arnošt Waschta.


V Čížkovicích mají činorodý rybářský spolek dětí a mladých lidí

Vlastní rybářský spolek pro děti a mládež mají v Čížkovicích. Členové kroužku se učí poznávat nejen ryby a rybolov, ale také zákonitosti života ve vodě i okolo ní. Jezdí na výlety, na exkurze. Členové se zúčastňují různých soutěží, závodů, soustředění a rybářských táborů. V poslední době se mladí čížkovičtí rybáři začali věnovat speciálnímu sportovnímu odvětví rybařiny - rybolovné technice - což znamená házení zátěží na cíl nebo do dálky.

Myslivce trápí bezohledná mládež

Myslivecké sdružení Čížkovice – Úpohlavy má na starosti honitbu o rozloze 850 ha. Šestnáct členů sdružení pečuje o zdejší přírodu. Kromě každoročního krmení zvěře a vysazování stromků nyní myslivci provedli opatření na ochranu zvěře před silniční dopravou. „Umísťovali jsme kolem komunikací pachové ohradníky, které zabraňují zvěři, aby přecházela přes silnice v nepřehledných úsecích,“ řekl Deníku člen sdružení Roman Brůna.

Kromě starostí o přírodu mají čížkovičtí myslivci velké trápení i s chováním lidí. „Na jaře jsme čistili příkopy z Čížkovic do Úpohlav a z Úpohlav do Černiva. Lidé tam házejí odpadky a bylo nutné to tam uklidit. Odpadky se objevují i kolem posedů, kam se chodí bavit mládež. Nevadí nám, že tam lezou, ale mrzí nás, když nám posedy úmyslně ničí,“ stěžuje si Roman Brůna. Myslivci se podílejí i na kultuře v obou obcích. Každý rok pořádají jeden ples, střídavě v Čížkovicích a Úpohlavech. Podílejí se i na přípravách dětského dne v Čížkovicích.

Sportu se v obci daří. Místní kluby mají její podporu

Velmi dobré spolupráci s obcí se těší v Čížkovicích sportovní kluby. Fungují tu dvě sportovní organizace. Zdejší fotbalový klub FK Viktoria Čížkovice si vychovává své hráče už od dětství. „Máme všechny věkové kategorie, od přípravky až po starou gardu, a všechny týmy vedou zkušení trenéři. Samozřejmě se snažíme o co nejlepší výsledky, ale cizí hráče nekupujeme. Hrají tu jen kluci z vesnice a můžeme říci, že tým je skutečně náš.“ říká předseda klubu Jaroslav Mejta.

Podle Mejty jsou fotbalisté velmi spokojeni s podporou obce a snaží se jí její vklad vrátit dobrou výchovou dětí. Druhým čížkovickým sportovním klubem jsou volejbalisté (na fotografii). I oni jsou obcí podporováni a mají velké úspěchy. V zápasech bodují především ženy a žákyně, které hrají každoročně o první místo v okrese. „Muži se vzhledem k dlouhodobé neúčasti hráčů z důvodu studia a zranění pohybují na konci tabulky, ale snad je to jen dočasné,“ říká vedoucí volejbalistů Jaroslav Jelínek.

Šedesátičlenný klub má k dispozici dva kvalifikované rozhodčí a kvalifikovaného trenéra. Přes léto trénují hráči na školním hřišti, které se brzy dočká nového bezpečného povrchu, a v zimním období využívají čížkovickou sportovní halu. Každým rokem jezdí také na soustředění do Starého Týna u Úštěka. Tým také udržuje, podobně jako hasiči, přátelské styky se sportovci z německého Klipphausenu.

Několikrát do roka volejbalisté pořádají turnaje a v letošním roce uspořádali dokonce sportovní nekuřácký ples, který měl velký ohlas a úspěch.
„Těší nás, že máme výborné podmínky k provozování tohoto sportu, ale zároveň nás mrzí nedostatek mládeže, zejména chlapců,“ říká za zdejší volejbalový klub Jaroslav Jelínek.