Podle vedoucího odboru rozvoje Róberta Czetmayera jde nyní možná o poslední možnost, jak protipovodňovou hráz v obci s přispěním státu postavit. Pamatuje už neúspěšné řízení v roce 2009, kdy bylo pět občanů proti vydání pozemků, na čemž tehdy složitý proces ztroskotal. Pokud by se to podařilo nyní, jako reálné vidí dokončení stavby hráze do pěti let. „Nyní jsme pouze v první etapě, zajištění dokumentace k územnímu řízení,“ upozornil Czetmayer.

Asi rok trvající řízení je však podle něj alfou a omegou celého procesu. „Pokud získáme souhlas všech majitelů pozemků, budeme žádat o stavební povolení a potom vyhlásíme výběrové řízení na zhotovitele,“ nastínil vedoucí odboru rozvoje. Už na zajištění dokumentace, která vyjde cirka na 2 miliony korun, získalo město dotaci od ministerstva zemědělství, sám Terezín se na ní podílí asi 300 tisíci.

S vlastníky, kteří nesouhlasí, aby přes jejich pozemky vedl protipovodňový val, se na radnici sejdou v nejbližších dnech. „Budeme jednat s každým zvlášť a snažit se je přesvědčit,“ řekl starosta města René Tomášek. Město si chce dotčené pozemky pronajmout nebo je vykoupit. „V záloze jsou alternativy jako vést val jinudy, trasa hráze totiž ještě není zafixovaná,“ zmínil starosta. Možností je také politické rozhodnutí dotčené pozemky vyvlastnit.

Podle Jiřího Rouse z Českých Kopist, který za místní část jedná s městským úřadem ve věci protipovodňových opatření, se podařilo přesvědčit už několik jejich odpůrců, zbývá jen pár a i ti s nimi nejspíš nakonec budou souhlasit. „Odpůrcům jako Kopisťák částečně rozumím. Ve vesnici žijí některé rodiny už několik generací, mají silný vztah k půdě, je problém přijít a říct, tady bude zeď. Ve finále budou všichni pro, ale chce to osobní lidský přístup,“ řekl Rous.

Podle vedení města jsou za nesouhlasnými stanovisky i fámy. „Voda ve studních bude zachovaná a při povodni nebude moct dojít k zaplavení chráněného území spodní vodou,“ reagoval na jednu ze smyšlenek Petr Maděra, který má na starosti terezínská protipovodňová opatření. Objevily se i názory, že povodně na Terezínsku dlouho nebyly a „megalomanská“ stavba je zbytečná. „Povodně byly, jsou a budou,“ připomínají ale na městě.

Ochrana před velkou vodou nezatíží krajinu esteticky. Převážně půjde o zatravněné zemní valy, které s ní lépe splynou a jsou méně rušivé než strohé vysoké betonové zdi. „Ty jsou navrženy pouze v místech se stísněnými dispozičními poměry a tam, kde protipovodňová bariéra nevychází příliš vysoká,“ zmínil Maděra. Je to hlavně podél Labe a komunikací na severu obce. Valy jsou navíc navržené dál od zástavby, aby nebránily výhledu do okolí.

Protipovodňovou ochranu mají v samotném Terezíně už od roku 2013, ta si prošla zkouškou ohněm při posledních povodních. „Terezín zůstal na suchu až na část, která nebyla dostavěná,“ připomněl Tomášek s tím, že chystají i protipovodňové zabezpečení dalších obcí v působnosti města: v Nových Kopistech, Počaplech a městské části Kréta. Dotace od ministerstva zemědělství na to mohou čerpat až do roku 2024.