„Závorová břevna s aktivní signalizací jsme umístili do Velkého Března kvůli vyšší frekvenci na tamní trati, kde projede asi 80 vlaků denně, a také kvůli velké frekvenci silničních vozidel. Nedaleko je navíc základní škola,“ vysvětlila mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. Světla na závorách jsou velmi dobře vidět ve tmě nebo při zhoršeném počasí. Od roku 2009 se na přejezdu ve Velkém Březně žádná mimořádná událost nestala. „Instalace nových břeven má hlavně preventivní roli,“ podotkla Pistoriusová s tím, že závory stály 46 tisíc korun.

Vydrží déle

Nyní jsou v ověřovacím provozu. „Plastová břevna jsou sice dražší než dřevěná, která se v současnosti používají, ale předpokládáme u nich delší životnost včetně barevné stálosti,“ uvedla mluvčí. Dalším přejezdem, kde SŽDC umístí závory s osvětlením, budou Křešice na Litoměřicku. „Závory ve Velkém Březně jsou bytelnější, delší a jsou lépe vidět, takže opravdu jenom blázen nebo sebevrah do nich vjede, když se zavírají. Na druhou stranu, snad se řidiči nebudou bát je prolomit, svou robustností na ně mohou z psychického hlediska takhle působit,“ prohlásil dopravní expert Jan Pechout.

Jak doplnila Pistoriusová, stejně jako dřevěná lze i ta plastová v případě uváznutí auta prorazit. „Na první pohled mohou plastová břevna některé řidiče zaskočit svou mohutností, nicméně pořád jsou konstruována tak, aby se dala snadno přelomit. Jsou vyrobená z dutého materiálu,“ přiblížila mluvčí.

Největší procentuální nárůst nehod v ČR zaznamenala Drážní inspekce právě u střetnutí na železničních přejezdech. Od počátku roku 2019 do začátku října při nich zemřelo 30 lidí. V porovnání se stejným obdobím roku 2018 vzrostl počet mimořádných událostí o 11 %. Celkově na železnici letos zahynulo při mimořádných událostech už 167 lidí. V roce 2018 jich bylo 151.

Nejtragičtějším měsícem v letošním roce byl prozatím červenec. Během něj při nehodách zemřelo 10 osob, což je nejvyšší počet mrtvých v jednom měsíci od roku 2008. Drážní inspekce ve spolupráci s Železnicemi Slovenskej republiky proto připravila pro autoškoly film s názvem Řidič postrach přejezdů.

„Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod na přejezdech patří nepozornost a spěch. Řidiči se často také vymlouvají, že byli oslněni a signalizaci přehlédli. To je ale vůbec neomlouvá. Kam nevidím, tam nejedu. I když světla neblikají, řidiči by vždycky měli snížit rychlost a přesvědčit se, že nic nejede. Měl by fungovat pud sebezáchovy a hlavně ne za každou cenu důvěřovat technice, protože ta je omylná,“ komentoval Pechout.

V zákonu o provozu na pozemních komunikacích je přesně vysvětleno, jak se musí řidič na přejezdu chovat. „Základním pravidlem je, že si řidič před železničním přejezdem musí počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet a za přejezdem pokračovat v jízdě. Nejsou-li splněny tyto podmínky, nesmí na přejezd vůbec vjet. Zároveň platí, že nesvítí-li na železničním přejezdu bílé přerušované světlo, je tento přejezd pro účely pravidel jeho přejíždění vždy zabezpečen pouze výstražnými kříži a je nutné se na něm takto chovat, tedy jet maximální rychlostí 30 km/h a dbát zvýšené opatrnosti,“ upozornil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Rozjetý vlak podle Pechouta na pár metrech zastavit nezvládne. „Váží stovky tun a neumí se autu vyhnout, může jenom brzdit. K zastavení potřebuje až jeden kilometr,“ dodal dopravní expert.

Světla ignorují

Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech i nadále podle Drápala způsobují neukáznění řidiči. „Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení, nepřesvědčení se o tom, zda se k přejezdu neblíží vlak, případně objíždění, obcházení nebo podlézání sklopených závorových břeven,“ sdělil Drápal. „Drážní inspekce však eviduje i případy, kdy na železničním přejezdu automobil uvázne a nemůže přejezd před příjezdem vlaku včas opustit. Pro tyto případy byly všechny železniční přejezdy na základě vydaného bezpečnostního doporučení Drážní inspekce označeny jednoznačným identifikátorem „P+ČÍSLO“, po jehož oznámení na lince 112 je operátor schopen během několika minut zprostředkovat zastavení provozu na dané trati,“ informoval mluvčí Drážní inspekce.

Nejvyšší kontrolní úřad vloni na podzim vydal zprávu, podle které Češi kvůli počtu mrtvých na přejezdech patří k nejhorším v Evropě. „Na milion obyvatel tak připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. V Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí,“ uvedl úřad ve své zprávě.