Petr Slavík z Počapel vidí z okna na protihlukovou bariéru těženého dobývacího prostoru. Když v obci před několika dny proběhla anketa o povolení další těžby štěrkopísků, vyjádřil se jasně. „Já jsem řekl ne. Mám tady pole, dům a nic z toho jsem, na rozdíl od sousedů, neprodal,“ řekl Slavík, který nepodlehl ani prudce zvýšené nabídce za metr čtvereční jeho půdy, ani částce 50 tisíc korun každému občanu Počapel, pokud anketa mezi nimi dopadne ve prospěch povolení těžby.

„Co je to padesát tisíc? Vždyť v hrubém je to sotva jeden lepší plat,“ konstatoval Slavík.

Obyvatelka Počapel, která vystoupila z autobusu přijíždějícího z Litoměřic, jen suše konstatovala rozmrzelost nad dlouhým procesem. „Mně je to už jedno. Táhne se to dlouho a dřív nebo později tady stejně pískovna bude. A pokud to tak má dopadnout, tak ať z toho obec aspoň něco má,“ sdělila. Výsledek ankety jí dal za pravdu. Nadpoloviční většina oslovených nakonec vyjádřila souhlas s těžbou.

Pískovna Nučničky. Ilustrační foto
S rozšířením těžby štěrkopísků v Počaplech lidé souhlasí, ukázala anketa

Obec se zavázala, že bude výsledky ankety respektovat, ať už dopadne jakkoli. Pokud by byli lidé proti těžbě, vznesla by vůči ní a společnosti České štěrkopísky námitky. „Pokud s tím ale budou souhlasit, nebudeme dál situaci komplikovat,“ řekl 25. ledna 2023 na veřejném projednávání těžby starosta Terezína René Tomášek. Právě pod Terezín Počaply spadají.

Expresivní piktogram dělníka s rukou nataženou vpřed jasně říká, že tady je „nepovolaným vstup zakázán“. Varování u vstupu do dobývacího prostoru je pochopitelné. V případě pádu do vody vytěženého prostoru štěrkopískovny by šlo při teplotách pod bodem mrazu o hodně nepříjemnou událost.

Řidič velkého kolového nakladače Volvo, který v pískovně jezdí, přiznal, že v minulosti se pracovalo i v sobotu a neděli. „Pak se ale někdo ozval a o víkendu i po páté odpoledne už musí být klid,“ řekl o aktuální pracovní době. Právě hluk je jedním z faktorů, který místním vadí. „Já občas hučení pískovny slyším,“ přiznal Slavík, který dům i pozemky v Počaplech zdědil a vše by chtěl předat svým potomkům.

Při těžbě se používají dopravníky a plovoucí bagr.
Milion pro obec, 50 tisíc lidem na ruku. Když nebudou bránit těžbě štěrkopísku

V případě těžby v Nučničkách a rozšíření těžby směrem k Počaplům jdou proti sobě dva zájmy: pěstování obilí či zeleniny, které má na Litoměřicku dlouhodobou tradici, a potřeba těžby nerostných surovin ukrytých pod zeminou. V lokalitě se těží kvalitní štěrkopísek, který byl použit i při stavbě pražského metra. „Při rekultivaci těchto území nemůže být v plném rozsahu využíváno tradičních soustav zemědělských, lesnických a vodohospodářských meliorací,“ napsal Stanislav Štýs v knize Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin.

Cesta pro stroje společnosti se každopádně s výsledkem ankety výrazně pootevřela. Společnost už odkoupila potřebné pozemky, nyní bude dál jednat s Terezínem o dalších krocích.

V návaznosti na dotěžování zásob v Dobývacím prostoru Nučničky I se plánuje plynulé pokračování těžební činnosti do DP Počaply u Terezína I, který na DP Nučničky I bezprostředně navazuje, a to tak, aby nebyl přerušen odbyt těžené suroviny.