Rychlotesty na přítomnost protilátek v krvi pro ukončení preventivní karantény probíhají v ordinaci praktické lékařky Marie Lukešové v Třebenicích netradičním způsobem. Pacient, který na test přijde, obvykle vůbec nevstoupí do prostor ordinace, ale v případě příznivého počasí zůstane stát venku před oknem, přes které mu lékařka test provede. Z hlediska prevence je to tak bezpečnější jak pro zdravotnici, tak i pro ostatní pacienty.

„Výsledky testu jsou známy během pár minut,“ říká Lukešová a vysvětluje, že test funguje v podstatě na stejném principu jako ten těhotenský. „Kápnete na něho kapku kapilární krve získanou z prstu, přidáte činidlo a čekáte, jaké se objeví čárky. Podle jejich počtu lze zjistit, zda se člověk s nákazou Covid-19 setkal,“ pokračuje lékařka.

Praktici mají rychlotesty provádět u lidí, kteří dospěli na konec bezpříznakové čtrnáctidenní karantény. A to buď po příjezdu ze zahraničí, takzvaní pendleři, či ti, kteří byli v blízkém kontaktu s osobou nakaženou koronavirem. „Pokud pacient stráví 14 dní bez jakéhokoliv příznaku infekce, v ordinaci ho otestujeme a při negativitě testu ukončíme v součinnosti s krajskou hygienickou stanicí karanténu,“ doplňuje Lukešová s tím, že s ostatními kolegy se mezi sebou shodli, že testovat lze i pacienty, kteří mají týden až dva trvající nespecifické potíže, například kašel.

„Může to být praktické, pokud třeba chceme pacienta poslat na rentgen či do ambulance ke specialistovi. Ve všech ostatních případech se provádění rychlotestů z klinického hlediska jeví zbytečné,“ míní lékařka, která zatím takových testů provedla celkem dvanáct. Ne všichni praktici rychlotesty na přítomnost koronaviru provádějí. I když jsou vybaveni kompletními ochrannými pomůckami a riziko nákazy s použitím ochranných pomůcek je malé, přesto musí zůstat obezřetní.

„Staráme se o mnoho seniorů a vážně nemocných. Nemůžeme si dovolit vyhledávat zbytečně infekční prostředí. Spousta ordinací na to také není vybavená. Nehledě na to, že rychlotesty nám berou čas, který bychom mohli věnovat lidem a ne administrativě,“ domnívá se Lukešová. 

Doktorka Lukešová dále upozorňuje na to, že praktici v ordinacích nemohou vydávat žádanky na odběr, tedy na výtěr metodou PCR, potřebný před nástupem do nemocnice nebo na operaci. „To musí zajistit například operatér, nám to nezaplatí pojišťovna,“ vysvětluje lékařka. Podle ní ale i přes příznivý vývoj není s koronavirovým onemocněním konec.

„Je jen otázkou času, kdy nám nemocných začne zase přibývat. Zastavit kapénkovou infekci, kdy minimálně 30 procent pacientů nemá žádné příznaky, ani při naší sebevětší snaze nejspíše nepůjde,“ poukázala Lukešová. Vyzdvihla práci hygieniků a všech zdravotníků v první linii, na které se trochu zapomnělo, na praktiky na pokraji sil, záchrannou službu či příjmová oddělení nemocnic.

Pro třebenickou lékařku bylo také náročné přeorganizovat systém práce, kdy se přidala další administrativa spojená s tříděním pacientů, objednávkovým systémem a neustálým sháněním kvalitních ochranných pomůcek. Vzhledem k tomu, že došlo ke zredukování péče v nemocnicích, museli praktici řadě svých pacientů zajistit odbornou péči sami. „Apeluji na všechny, aby nadále měli na paměti všechna hygienická opatření. Ušetříte nám hodně práce, a budeme se tak moci věnovat těm opravdu nemocným, kardiakům, diabetikům či onkologicky nemocným,“ uzavírá.