Nezvykle vysoký počet stran a sdružení nezávislých kandidátů usiluje o podíl na samosprávě pevnostního města Terezína. Kandiduje jich tam jedenáct.

Do zastupitelstva se tak teoreticky může dostat každý osmnáctý Terezíňan. Ještě jednu zvláštnost tam mají: kandidátku zcela oproštěnou od mužů. Je ve sdružení Ženy Terezínska.

Ty vznikly už před dvanácti lety kvůli nespokojenosti s tehdejším vedením města. Na tom, že ve svých řadách nepotřebují žádné muže, nestavěly. Bylo jich ale patnáct, tedy dost na kompletní kandidátku. „Dostaly jsme se nejen do zastupitelstva, ale získaly také jedno místo v radě,“ ohlíží se za rokem 2006 lídryně sdružení a dnes i starostka Hana Rožcová.

Hvězda Žen Terezínska v bývalém městě vojáků stoupala. Další metou byla ve volebním období v letech 2010 až 2014 pozice neuvolněné místostarostky, v tom současném pak i uvolněné. Hana Rožcová se nakonec uprostřed volebního období stala jednou ze čtyř současných starostek bývalého okresu Litoměřice. V roce 2016 totiž po krátké vážné nemoci zemřel lídr města Daniel Trapani a ona ho nahradila.

Sdružení prochází přirozeným vývojem a některé ze starších členek už z Žen Terezínska vystoupily. I tak prý sdružení nadále pomáhají při jeho celoroční činnosti.

Desítky spolků, bohatý kulturní život

Současnou kandidátku omladila například 27letá odborná referentka Hana Körberová nebo 34letá úřednice Ivana Malypetrová. Ony i další členky jsou většinou právě úřednice nebo pracují ve zdravotnictví a školství. „Hlavně jsme ale matkami dětí, a máme tak zájem na vývoji města ku prospěchu mladé generace,“ zdůrazňuje Rožcová.

Jedním ze svých dřívějších předvolebních hesel apelovalo sdružení na to, aby se stal Terezín, někdy pomlouvaný jako město duchů, městem živým. To se podle starostky v posledních letech daří. „Dnes tu působí osmatřicet spolků a organizací, tři osadní výbory a ve městě i obcích je bohatý společenský a kulturní život.“

A jaký je podle Rožcové přínos ryze ženského elementu komunální politice? „V práci jsme zodpovědnější. A jako mámy máme větší sociální cítění,“ přemýšlí terezínská starostka. Muži jsou prý zase schopnější na investiční a stavební akce. S žádnou averzí se Rožcová proto, že je žena, v komunálu nesetkává. I když kritiky opozice si užila dost.

O tom, zda lídryně Žen Terezínska vede město ku prospěchu všech, rozhodnou ti aktivnější z místních necelých tří tisíc potenciálních voličů už za měsíc.

Od minulých voleb tam výsostně ženskému sdružení vyrostla konkurence ve smíšených kandidátkách Resetu a Starostů a nezávislých. Kromě nich kandidují stejně jako loni například Změna nebo Naděje pro Terezín, hnutí ANO, ale i tradiční strany jako ODS či KSČM. I tam sázejí na kombinaci mužů s ženami.

Lenka SimerskáŽeny Terezínska jsou zajímavý úkaz na komunální politické scéně. Tyto ženy se nesešly na základě žádných ideových zájmů řešit „ženské otázky“, ale přesto tak svoje uskupení naprosto nevinně pojmenovaly čistě proto, že jsou ženy. Vlastně se ale nijak žensky nevymezují. Pokusy o ženskou stranu zde byly vždy, například „Rovnost šancí“ Zdeňky Ullmannové z roku 2005. To ale není vůbec případ Žen Terezínska. Ty mají scénář typický pro ženy aktivní na komunální úrovni, a sice chtějí něco konkrétního zlepšit ve svém okolí, vadí jim nečinnost dosavadních zastupitelů, řeší konkrétní téma a motivací bývají děti a rodina. Současně nemají čas a pochopení jít přes hierarchie a procesy tradičních stran, takže jdou vlastní cestou.

Lenka Simerská, socioložka a zakladatelka organizace LibuShe