"Morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo, a důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí zapomenout, překrucovat dějiny, hrůzy holokaustu relativizovat nebo je dokonce zcela popírat. Pokud se na oběti zapomene, jako by byly zavražděny podruhé," řekla na Národním hřbitově v Terezíně předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Odpoledne památník Terezín přijal originál pergamenového svitku tóry židovské komunity ve slovenské Šaľe.

Udržení památky

Tradiční tryzna, která se koná vždy třetí květnou neděli, slouží podle Pekarové Adamové k uchování svědectví o osudu lidí, kteří nepředstavitelně trpěli a umírali. "Právě vzpomínáním na jejich jedinečné životní příběhy přispíváme každý svým dílem k navrácení a udržení památky obětí holokaustu v kolektivní paměti našeho širšího společenství," uvedla. 

O své vzpomínky na Terezín se podělila se shromážděnými Dita Krausová, která v ghettu strávila 13 měsíců, pak byla i s rodiči deportována do Osvětimi. V červnu 1944 byla odeslána do Hamburku, odtud pak v březnu 1945 do tábora v Bergen-Belsenu. "Ten už byl v rozkladu, kopce mrtvých těl lemovaly cestu. Nebylo už denní sčítání, nebyla ani polévka. Většina dozorců prchla po tom, co uzavřeli hlavní přívod vody. Po dvou nebo třech dnech jsme se dočkali osvobození britskou armádou," zavzpomínala.

Do Prahy se vrátila v 16 letech. Poté odešla s mužem do Izraele, kde učili v dětské vesnici. Od úmrtí manžela žije střídavě v Praze a Izraeli. "Cítím, že mám ještě úkol, snažím se vyprávět mladším generacím o osudu Židů za vlády nacistů a o tom, co jsem sama prožila. Chtěla bych působit na své posluchače tak, aby se zamysleli nad tím, co způsobilo takové hrůzy, jaké jsme my Židé prožili," řekla. Podle ní by nebylo na škodu založit ve školách vyučování nového předmětu, který by se jmenoval tolerance.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

Věnce a kytice položili k pylonům reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích. Mezi účastníky tryzny byl prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministři, poslanci, senátoři, zástupci krajů a obcí, paměťových institucí a spolků. Na závěr tryzny zazněla křesťanská a židovská modlitba a vystoupil pěvecký sbor z Litoměřic.

Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, který při zahájení připomněl loňský teroristický útok v Izraeli, válku na Ukrajině a šíření zpráv s nenávistným podtextem v Česku, nakonec vyzval přítomné k návštěvě objektů v Terezíně, které jsou dnes přístupné zdarma.

Památník Terezín získal originál svitku tóry

Památník Terezín přijal originál pergamenového svitku tóry židovské komunity zaniklé synagogy ve slovenské Šaľe. Někteří předváleční členové této komunity se stali vězni terezínského ghetta. Cenný dokument daroval slovenský honorární konzul v německém Bad Homburgu Imrich Donath.

Památník Terezín, jehož součástí je skrytá modlitebna v Dlouhé ulici, doposud žádnou tóru nevlastnil. "Je to velká vzácnost. Nyní můžeme svitek vyjmout a běžně ho používat. Nicméně rituální význam pro nás jako paměťovou instituci není tak důležitý, ale je to především uzavření kruhu. Židé z města Šaľa přišli do Terezína přes slovenský koncentrační tábor v Seredi. A důležitý je také přesah vzdělávací, tóru může využít pedagogické oddělení při výkladu o životě Židů za druhé světové války," uvedl ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

Stav Žižkových kasáren v Terezíně je velmi špatný.
Naděje pro Terezín. Vláda schválila plán obnovy památek za miliardy

Tóry se podle vrchního zemského rabína Karola Sidona do Česka dostávají v posledních letech většinou tak, že si někde ve světě vzpomenou, že mají svitek z Čech nebo Moravy. "To je to nejsvatější, co máme, je to pět knih Mojžíšových psaných ručně, používáme to každý týden, proto se snažili lidé právě tóry zachránit i za Němců," řekl ČTK a Českému rozhlasu Sidon, který pronesl u příležitosti předání daru modlitbu.

Synagoga v Šaľe byla založena v roce 1896. Město bylo za druhé světové války součástí Maďarska. "Když se začaly uplatňovat protižidovské zákony, otec tóru vzal a zakopal ji doma do sklepa společně se stříbrem a krystaly. Po pár měsících přišli zloději, stříbro a krystaly si vzali, tóru nechali," uvedl Donath. Rodiče po návratu z koncentračních táborů tóru vykopali a následně si jí jejich syn odvezl do Německa. Synagoga byla zbourána kvůli stavbě továrny. Dokument starý 130 let byl opakovaně vystavován, až se dostal do Terezína.

Svitek tóry se bude mezi památkami na druhou světovou válku vyjímat. Mezi exponáty jsou nyní například upomínkové předměty, které si vězňové, hlavně ženy, vyráběli a navzájem si je věnovali. Vyskytují se tu i různé památníčky, kde si psali navzájem adresy, různé zápisy, aby se po válce mohli zkontaktovat. Cennými předměty jsou třeba věci spojené s takzvaným případem roudnických studentů, kteří byli uvězněni na základě nepravdivého podezření, že připravují atentát na jednoho z nacistů.

Památník Terezín několikrát vyzval veřejnost k tomu, aby předměty, které se pojí k historii na Litoměřicku, instituci věnovali. Obrazy shání Památník Terezín také na burzách, ceny těch nejdražších se pohybují okolo 30 000 korun.

Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války. Za dobu jeho existence prošly památkami v Terezíně miliony návštěvníků. Hlavním cílem instituce podle mluvčího Stanislava Lady zůstává zachování a udržování pietních míst ve stavu, v jakém je nacisté v roce 1945 opustili, a to jako důkaz hrůz 2. světové války v Terezíně a v Litoměřicích. Stejně důležitá je oblast neustálého historického bádání, činnost sbírková a vzdělávací, zaměřená na českou mládež a vyučující o holokaustu a 2. světové válce obecně. Objekty jsou také trvale přístupné veřejnosti, aby sloužily jako varování pro budoucí generace.

V Terezíně se uskutečnil Průvod světel, šlo o vzpomínkovou akci při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.
FOTO: V Terezíně se uskutečnil Průvod světel, vzpomínalo se na oběti holokaustu

V roce 2019 Památník Terezín navštívilo bezmála 300 000 lidí, v roce 2020 a 2021 to byla čtvrtina, tedy kolem 75 000 osob. Návštěvnost se loni přiblížila době před epidemií koronaviru. Největší investicí je připravovaná rekonstrukce Muzea ghetta a instalace nové expozice.

O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Instituce vznikla oficiálně 6. května 1947, první expozice v roce 1949. Jeho součástí je Národní hřbitov, kde se dnes konala tradiční tryzna. Zřizovatelem instituce je ministerstvo kultury.